Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Měsíc: Únor 2023

Kardinál žíhaný k upečení kardinálního koláče

Jablko Kardinál žíhaný je velmi stará odrůda. Máme ho ve starém sadu, kde roste jako strom s nahnutým kmenem →

jablko Kardinál žíhaný ve starém sadu (po ořezu před několika lety)

Náš Kardinál je asi 80letý, plodí v některých letech více a v jiných méně. Jablka jsou velká, dost typického tvaru – což mě těší, je to jedna z minima odrůd, které díky pomůcce – tvar „kardinálské čepice“ rozpoznávám. Jablko je totiž nahoře u stopky širší a ke kalichu se zužuje, kromě toho má viditelná žebra a jablko pak opravdu vzdáleně připomíná načechranou čepici. Červenožlutou čepici – má červené žíhaní na žlutém základu.

jablka s hladkou lesklou slupkou
široce žebernatý Kardinál žíhaný

Kardinál žíhaný má malý kalich – tmavý puntík na spodu jablka, který je zbytkem po květu, přesněji suchým zbytkem po zelených kališních lístcích, které v květu před několika měsíci podpíraly bílo-růžové korunní lístky →

kalich je malý v širší jamce
stopka je krátká a silná, stopečná jamka je paprsčitě rzivá

Jablko Kardinál žíhaný neboli Šálové, je velmi stará odrůda neznámého původu. Uvádí se, že stromy rostou křivě, ale zdravě a mají rozložitou korunu s rozkleslými větvemi. Dožívají se dlouhého věku. Předností odrůdy je malá náročnost na stanoviště a odolnost proti chorobám. Daří se jí dobře i ve vyšších a drsnějších polohách, chráněných před větry. Snáší zatravnění.

Jablka se sklízí v polovině září, dozrávají brzy po sklizni a vydrží do prosince, při dobrém skladování i déle. Hodí se především ke zpracování. Chuť jablka je sladce nakyslá; dužnina je kyprá, žlutobílá, i v lednu ještě pevná a to kupodivu i po upečení… koláč s Kardinálem byl moc dobrý, z velké části právě díky pevné konzistenci krájených kousků, kterým dodala výraznější chuť citronová šťáva. Při troše fantazie připomínal koláč s hruškami:)

Návod na kardinální koláč:

Zapékací formu na koláč nebo při větším množství jablek velkou dortovou formu vymažeme máslem. U jablek odstraníme jádřince a krájíme je i se slupkou na asi centimetrové kousky (nebo o něco větší). Ty nasypeme do formy a pokapeme citronem. V míse zamícháme tvaroh, cukr, vejce, pohanku a případně tolik mléka, abychom ještě tekutou směsí mohli přelít kousky jablek ve formě. Nakonec povrch posypeme čerstvou citronovou kůrou a šup s koláčem do trouby.

Suroviny na koláč:

3 – 6 Kardinálů

15 dkg mleté pohanky (nebo polohrubé mouky) s půlkou prášku do pečiva

12 dkg cukru

2 vejce

250 g tvarohu

1 bio citron

Přiměřeně mléka …


Zdroje k popisu odrůdy:

Václav Tetera a kolektiv: Ovoce Bílých Karpat, Veselí nad Moravou 2006

A. Dvořák, J. Vondráček, K. Kohout, J. Blažek: Jablka, Academia Praha 1976

Karel Kohout: Malá pomologie 1 jablka, SZN Praha 1960

Práce v okrasné zahradě v únoru

– Suché, přestárlé, nemocné a nadbytečné dřeviny odstraníme i s kořeny.

– Pokud teplota neklesne pod -4°C, můžeme zmlazovat okrasné listnáče.

– Nastává poslední vhodné období k výsevu trvalek vyžadujících přemrznutí (oměj, hlaváček, hořec).

– Stálezelené rostliny citlivé na poškození listů stíníme před přímým sluncem.

– Připravíme jámy pro výsadbu dřevin.

– Do misek vyséváme letničky pro venkovní výsadbu – fiala šedivá, hledík, šalvěj zářivá, sporýš.

– Zelené rostliny, zejména dvouletky, skalničky, pěnišníky, chryzantémy a časně rašící rostliny chráníme před výkyvy teploty mezi dnem a nocí přikrývkou z chvojí nebo netkané textilie.

– Starší životné muškáty přesadíme do nové kvalitní zeminy, delší výhony silně zkrátíme, zeminu zavlažíme a nádoby umístíme v teplé, světlé místnosti.

– Mladé rostliny muškátů získané řízkováním v srpnu minulého roku zaštípneme, aby košatěly.

– Řezem tvarujeme koruny mladších okrasných jabloní, hlohů, javorů.

– Okrasné keře kvetoucí v létě a na podzim na nových letorostech, jako růže, hortenzie (kromě hortenzie velkolisté), letní tavolníky, komule, seřízneme od konce února do poloviny března nízko nad zemí. U ostatních keřů pouze odstraníme suché, zlomené nebo přestárlé větve. Zestárlé keře však silně zmladíme.

– Od druhé polovina února do poloviny března zmlazujeme přestárlé živé ploty z listnáčů.

– Koncem února, začátkem března ostříháme nebo seřežeme u země okrasné trávy.

– Zdrnovatělý nebo zamechovaný trávník provzdušníme.

 

 

Upraveno podle: Radoslav Šrot: Rok v naší zahradě

 

Foto: Dalibor Vaněk

 

 

 

© 2024 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑