Na stránkách australské firmy Eckersley Garden Architecture mě na první pohled zaujala barevná kombinace sytě oranžové zdi s bílými kmeny bříz. Zdálo by se, že bílo-oranžová kombinace je docela tuctová, ale v tomto případě, díky volbě materiálů, které jsou nositeli barev – zeď a rostliny – působí velmi neotřele a efektně. Zvláště, když je k tomu přidána neutrální, ale elegantní šedá barva vroubkované zdi a opět elegantní, jednoduchá výsadba trav v hněho-zeleném tónu →
Navýsost dobrý nápad: trampolína v zemi, místo aby čouhala do výšky a prostoru zahrady →
Vodopád jako součást zdi →
Kovová zástěna díky jemnému, drobnému, až krajkovému vzoru působí velmi vzdušně a přitom opticky prostor venkovní kuchyně oddělí od vjezdu do garáže. Na obrázku je také hezky vidět, jak pergola porostlá rostlinami i shora vytváří svěží baldachýn →
Trochu klasiky:
a) Pravoúhlé posezení ohraničené zelení; romantický dojem vyvolává styl nábytku, který je příhodně doplněn bordurou z kamínků v dlažbě. (Nebo spíše naopak – vzato podle postupu prací…) →
b) Kulatá vodní nádrž, od které vede rovná stružka, vše lemováno dlažebními kameny. Nízký stříhaný živý plot a kamenný lev už jenom uzazavírají celé formální zátiší →
Schody v zeleni: porostlé popínavkou. Řekla bych, že je to loubinec trojlaločný Parthenocissus tricuspidata, u nás by to každopádně mohl být. Pokud by to byl loubinec, pak schody na podzim budou uložené namísto do zeleně do ohnivě červeného pláště →
v poněkud křiklavých barvách, ale po zimě osvěžujících (a vždycky se ještě dají přelakovat na jiné…).
ze kterého si můžeme vzít polštářkovou inspiraci.
který je nápaditý se svým „tři v jednom“: voda, písek, tabule – ovšem za předpokladu, že se smíříme s rychlejším nebo pomalejším smísením dostupných materiálů: písku, vody, křídy a možná i hlíny…
