Malá svažitá zahrada Amparo rezidence z dílny brazilského krajinného návrháře jménem Marcelo Novaes je plná překvapujících míst i tradičních součástí zahrad, jako je plavecký bazén. Tyto prvky, ač na první pohled nesourodé (např. pravoúhlé tvary dřevěnných plošin s nepravidelnými kamennými plotnami v trávě) jsou obdivuhodně sjednoceny v jeden harmonický celek zahrady.
Pohled na bazén s vířivkou a podvodní plošinou →
Zahrada plná zákoutí: jezírko s vodopádem lze obdivovat ze čtvercové dřevěné plošiny; v pozadí kout s houpací sítí →
Večerní zahrada získává novou dimenzi →
Drobná kompozice u stěny s dalšími vodními proudy →
byla jedna ze zahrad na RHS Chelsea Flower Show 2011, která získala ocenění Silver Gilt Flora, autora Thomase Hoblyna a sponzora Homebase:
Tato zahrada se stala mým soukromým favoritem. Možná proto, že v ní rostou rostliny, které jsme zvyklí vídávat v českých zahradách – borovice a rododendrony, ale taky proto, že je svěží, jemná, překypující zelení.
Bílá barva žuly a květů je decentně doplněná modrými květy dymnivky a růžovými květy prvosenky i růžovými poupaty u rododendronů.
Velmi světlé dřevo pergoly zastřešené průhledným materiálem je taktéž nevtíravé a skvěle rámuje zadní stěny pergoly, které jako jediné nesou výraznou černo-červenou dekorativní kombinaci. Oválný obláčkovitý tvar střechy pergoly se vznáší nad zadní částí zahrady a je zmenšenou kopií tvaru plaveckého bazénu.
Od pergoly k bazénu protéká voda v několika propletených stružkách v žulovém povrchu vlnící se cesty.
Samotná pergola je usazena na vodní hladině, a dokonce uvnitř, v podlaze je kruhová nádrž s malým vodotryskem. Sloupky pergoly po straně lemují stonky vodní přesličky.
Nad velkým bazénem se rozprostírají stromové kapradiny, které v našich podmínkách bohužel neuvidíme, nemaje anglického velmi mírného oceánského podnebí.
Několik zajímavostí o zahradě: bylo v ní vysázeno 4 568 rostlin, použito 27 tun žuly, jejímž zdrojem byl odpad z lomu z Cornwallu, devítimetrový plavecký bazén byl největší v historii výstav v Chelsea.
Některé z vysázených rostlin v zahradě The Homebase:
kosatec sibiřský Iris sibirica ´Tropic Night´ , ´Flight of Butterflies´
prvosenka japonská Primula japonica
makovník Meconopsis betonicifolia
dymnivka Corydalis flexuosa ‚Blue Panda‘
včelník Dracocephalum
trávy: kostřava sivá Festuca glauca
kavyl Stipa tenuissima ‘Pony Tails’
ostřice Buchananova Carex buchananii
Inspirativní záhon podle zahrady The Homebase Cornish Memories Garden v bílo-modré kombinaci (v našich podmínkách můžeme použít nejlépe zimovzdorné Hebe ochracea, často se označuje jako H. armstrongii nebo také jistější Berberis buxifolia ´Nana´) →
Na stránkách australské firmy Eckersley Garden Architecture mě na první pohled zaujala barevná kombinace sytě oranžové zdi s bílými kmeny bříz. Zdálo by se, že bílo-oranžová kombinace je docela tuctová, ale v tomto případě, díky volbě materiálů, které jsou nositeli barev – zeď a rostliny – působí velmi neotřele a efektně. Zvláště, když je k tomu přidána neutrální, ale elegantní šedá barva vroubkované zdi a opět elegantní, jednoduchá výsadba trav v hněho-zeleném tónu →
Navýsost dobrý nápad: trampolína v zemi, místo aby čouhala do výšky a prostoru zahrady →
Vodopád jako součást zdi →
Kovová zástěna díky jemnému, drobnému, až krajkovému vzoru působí velmi vzdušně a přitom opticky prostor venkovní kuchyně oddělí od vjezdu do garáže. Na obrázku je také hezky vidět, jak pergola porostlá rostlinami i shora vytváří svěží baldachýn →
Trochu klasiky:
a) Pravoúhlé posezení ohraničené zelení; romantický dojem vyvolává styl nábytku, který je příhodně doplněn bordurou z kamínků v dlažbě. (Nebo spíše naopak – vzato podle postupu prací…) →
b) Kulatá vodní nádrž, od které vede rovná stružka, vše lemováno dlažebními kameny. Nízký stříhaný živý plot a kamenný lev už jenom uzazavírají celé formální zátiší →
Schody v zeleni: porostlé popínavkou. Řekla bych, že je to loubinec trojlaločný Parthenocissus tricuspidata, u nás by to každopádně mohl být. Pokud by to byl loubinec, pak schody na podzim budou uložené namísto do zeleně do ohnivě červeného pláště →