– takový sen se může uskutečnit pouze ve spaní, v bdělém stavu a realitě bude každá zahrada potřebovat nějakou péči. Nicméně je opravdu možné práci kolem zahrady minimalizovat například poměrem vydlážděných a osázených ploch, nebo volbou určité výsadby. A tady možná najdeme inspiraci v dnešních ukázkách projektů polské firmy Tajemniczy Ogród →
1. Štěrková zahrada
Zahrada je zajímavá vybíhajícími štěrkovými záhony, na jejich světlém základě se dobře vyjímají jehličnany i traviny. Podlouhlý tvar záhonů je zvýrazněn nízkými zídkami. Listnaté dřeviny jsou vysázeny v kůře kolem ohniště. Údržba takovéto zahrady je v podstatě omezena na péči o trávník a předjarní seřezání travin u země.
2. Zahrada s rododendrony
Lesní zahrada je osázena stálezelenými rododendrony, zimostrázy a jehličnany, které opět nepotřebují sběr listí. Tato zahrada, pravděpodobně u historické budovy, vyžaduje „pouze“ umné tvarování několika dřevin.
3. Zahrada s trávami
Zeleň v této zahradě je soustředěna do okrsků a zůstává velká plocha trávníku. Přesto při procházení zahradou máme pocit, že jsme obklopeni zelení díky rozložení záhonů kolem cest. Jehličnany jsou doplněny krásným souborem trav; opadavé dřeviny, včetně vzdušných tamaryšků, jsou sdruženy na určité místo – vedle houpací lavice. Účinek kompozice z růžově kvetoucích tamaryšků a červenolistých dřevin je sice krátkodobý, ale zato v jarním čase úchvatný.
4. Zeleň v geometrickém vzoru
Veskrze moderní kompozice, vytvořená opět z jehličnanů, neopadavých listnáčů a travin, jejímž základem je striktní pozemní vzor. V této zahradě se podařilo vytvořit působivý prostor s minimálními nároky na údržbu.
Řebříčky Achillea filipendulina ´Coronation Gold´ a Achillea millefolium ´Paprika´ se rozrostly opravdu bujně, rozchodník v popředí Sedum kamtschaticum vytvořil úhledný kopeček, tráva ovsíř vždyzelený Helictotrichon sempervirens bez újmy a „stále sivá“ přežila zimu. Dokonce i trávě Imperata cylindrica ´Red Baron´ vykukují ze štěrku úzké červené listy, ale bohužel kavyl Stipa tenuissima ´Pony Tails´zimu nepřečkal. Žluté řebříčky ´Coronation Gold´ rozkvetly stejně zářivě žlutou barvou jako pupalka Oenothera, ve štěrku se daří jestřábníku oranžovému Hieracium aurantiacum, který v přírodě můžeme potkat na horách a jako jediný druh z rodu jestřábník je už z dálky poznatelný a určitelný díky své barvě úborů. Jinak je radost pohledět na kultivar třtiny ostrokvěté Calamgrostis acutiflora ´Karl Foerster´, která je charakteristická svým sloupovitým vzrůstem a pěkně ji to ladí s rozkvetlým bezem →
bez černý, cv. Black Lace + třtina ostrokvětá, cv. Karl Foerster
šedo-modrá trsnatá tráva, trs je vysoký 60 cm, v květu 1 m, široký 1 m, dává přednost přímému slunci a suchu. Pokud nemáme takové půdní podmínky, je nutné vysadit ovsíř do jamky vyplněné štěrkem. Na jaře z trsu odstřihneme jednotlivé suché listy.
Ovsíř ve výsadbě použijeme tam, kde potřebujeme navodit poněkud exotický dojem modrých trsů. Většinou najde uplatnění jako drobná solitéra přitahující pozornost.
Třtina ostrokvětá Calamgrostis x acutiflora ´Karl Foerster´
roste kompaktně, trsy míří rovně vzhůru do výšky 1,50 m. Šířka trsu může být až 1 m. Předností je, že raší brzo a rychle se vyvíjí. Odkvetlé laty jsou ozdobou i v zimě. V předjaří trs seřežeme u země. Nenáročná na pěstování, snese suchou i vlhkou, ale propustnou půdu. Má ráda slunce, daří se jí i v polostínu.
Tento kultivar je velmi využívaný pro svůj přísně vertikální tvar především v trvalkových záhonech nebo jako solitéra. Může se vysazovat v blocích v modernistických výsadbách nebo jako samostatné rostliny pro kontrast s dalšími rostlinami – např. s kulatými (česnek, bělotrn), vodorovnými (řebříček, bez) květenstvími nebo pro kontrast s dalšími prvky (horizontální zídka) apod.
Trvalky:
Řebříčky Achillea filipendulina ´Coronation Gold´ a Achillea millefolium ´Paprika´
jsou rostliny s tuhými stonky a peřenodílnými listy. Preferují sucho a slunce, jsou nenáročné. Loňské řebříčky jsem vysadila do jamky s vylepšenou jílovitou půdou štěrkem a vyzrálým kompostem. Účinek je tak výborný, že budu muset rozdělovat a přesazovat… Po odkvětu je zapotřebí stonky s úbory odstranit a dočkáme se dalšího kvetení na podzim. Totéž, tj. odstřihnutí stonků nad přízemními listy uděláme brzy na jaře, kdy odstraníme i suché listy z přízemní růžice.
Rozchodník kamčatský Sedum kamtschaticum
je nízkého vzrůstu, max. 20 cm vysoký. Rozchodníky jsou opět nenáročné trvalky, mají rády kamenité půdy na plném slunci, některé vyšší druhy mohou růst v polostínu. Při výsadbě přidáme štěrk nebo písek, s mírou kompostu. Tento rozchodník má svěže zelené olistění, které přežívá zimu.
Pupalka Oenothera
má ráda chudou propustnou štěrkovitou půdu na slunci. Je vysoká 60 cm, odkvetlé korunky samy padají. Po odkvětu můžeme pupalky zkrátit o jednu třetinu nebo až u země nad přízemními listy. Květní perioda není dlouhá, ale přetrvávají přízemní listy, které u červenolisté odrůdy zdobí štěrk téměř celý rok.
Jestřábník oranžový Hieracium aurantiacum
dobře roste na humózních, propustných půdách na plném slunci, ve štěrkovém záhonu se mu daří výborně. Po odkvětu odstřihneme stvoly u přízemní růžice listů.
Všechny uvedené trvalky jsou významné pro svou teplou, zářivou barvu květů koncem jara a začátkem léta a to určuje jejich použití ve výsadbách. Řebříčky mají bonus v tom, že mohou znovu vykvést na podzim. Někdy můžeme přihlédnout i k vlastnostem jejich listů, které mohou přetrvávat přes zimní období bez výrazné újmy (především rozchodníky). Záhon s řebříčky v říjnu:
Hned na první pohled mě oslovila tato malá, ale výrazná zahrada, založená na výběru materiálů a jednoduchém vzoru:
Převzato z: http://zainteriora.net
Zjišťovala jsem, jak by se taková zahrádka dala vytvořit u nás, jako hlavní nejistý článek řetězu jejích jednotlivých součástí se mi v našich podmínkách jevil bambus. Nahlédla jsem do nabídky bambusářů z Prahy, a našla jsem druh Phyllostachys atrovaginata, který by se dal pro podobný účel použít i vzhledem ke svým vlastnostem (6-8m, pro slunné polohy nebo polostín, zimovzdornost vynikající, vytváří v poměru k malé výšce silná stébla, výhonky velmi ozdobné: Pavel Rezl: Bambusy a jejich pěstování u nás).
Zahrada je zajímavá vybíhajícími štěrkovými záhony, na jejich světlém základě se dobře vyjímají jehličnany i traviny. Podlouhlý tvar záhonů je zvýrazněn nízkými zídkami. Listnaté dřeviny jsou vysázeny v kůře kolem ohniště. Údržba takovéto zahrady je v podstatě omezena na péči o trávník a předjarní seřezání travin u země.
Lesní zahrada je osázena stálezelenými rododendrony, zimostrázy a jehličnany, které opět nepotřebují sběr listí. Tato zahrada, pravděpodobně u historické budovy, vyžaduje „pouze“ umné tvarování několika dřevin.
Zeleň v této zahradě je soustředěna do okrsků a zůstává velká plocha trávníku. Přesto při procházení zahradou máme pocit, že jsme obklopeni zelení díky rozložení záhonů kolem cest. Jehličnany jsou doplněny krásným souborem trav; opadavé dřeviny, včetně vzdušných tamaryšků, jsou sdruženy na určité místo – vedle houpací lavice. Účinek kompozice z růžově kvetoucích tamaryšků a červenolistých dřevin je sice krátkodobý, ale zato v jarním čase úchvatný.
Veskrze moderní kompozice, vytvořená opět z jehličnanů, neopadavých listnáčů a travin, jejímž základem je striktní pozemní vzor. V této zahradě se podařilo vytvořit působivý prostor s minimálními nároky na údržbu.
