První zahradní úpravy Josef Vaněk navrhoval už před první světovou válkou. V roce 1908 se po studiích vrátil do Chrudimi a začal podnikat. Rozběhl fungující zahradnictví, projekční kancelář a nakladatelství. Během války musel narukovat a firmu mezitím vedla jeho manželka. I při vojenské službě telefonisty Josef vypracovával zahradní návrhy. Po šťastném návratu se opět naplno pustil do práce. K jeho pracovním aktivitám, nyní už v nové republice, přibyla i popularizační činnost.
Projekt s velkolepou bílou pergolou byl z předválečného roku 1913 ↑ →
Vaňkovy návrhy rodinných zahrad obsahovaly některé stálé prvky, například zahradní stavby ze dřeva, okrasné a užitkové záhony, každopádně ovocné stromy i keře, nikdy nechyběly růže a trvalky neboli pereny →
Prostor zahrady vždy rozvrhl tak, aby cesty zahradou propojily celou plochu, kterou měl při navrhování k dispozici →
Projekty měly hlavní cesty a vedlejší spojovací cesty, především v částech s přírodním parkem. Fomální části mívaly osu souměrnosti, která určovala rozvržení cest a záhonů. A na cestách zahradou Josef plánoval odpočívadla neboli posezení, která měla působivé výhledy – jeho kompozice prostoru byla promyšlená a provázaná.
úhlopříčka měla funkci hlavní osy, což prostor zdánlivě zvětšovalo
Dřevěné zahradní stavby jako pergoly, besídky, lesní (čajové, kávové…) pavilony, altány, laťové špalíry, branky s popínavými rostlinami, lavice a lavičky s loubíčkem – to všechno zahrnoval do svých projektů →
Většinou byly tyto prvky natřené na bílo, aby se zdůraznila jejich krása a mohly sloužit jako velkolepé ohnisko, ke kterému se sbíhaly cesty a pohledy →
Podobnou funkci měly stavby z kmenů a větví bříz – například různá zábradlí a oplocení. Bílé nebo březové zahradní stavby byly ve své době oblíbené a projektoval je nejenom Josef Vaněk.
V návrzích i na fotkách realizací vidíme, že se jeho návrhy neobešly bez různých vodních nádrží a atrakcí s tekoucí vodou – od velkých či menších „basinů“, přes vodotrysky po nástěnné studánky →
Dřevěné prvky – od rozsáhlých besídek po malé lavičky – projektoval v různých designových podobách. Zároveň cíleně používal rostlinnou výsadbu, především tvarované dřeviny a kultivary dřevin – elegantní kulovité vavříny v bílých kbelích nebo volně rostoucí jehlancovité duby, kulovité javory, kuželovité tisy, geometricky zastřižené zimostrázy, ptačí zoby – což přinášelo působivé kompozice →
Následujícímu návrhu vévodil jednotný design dřevěných prvků – pavilon, laťový špalír s brankami nad chodníky, konstrukce na popínavky – byly navrženy jako celek. Jednoduchý, ale výrazný návrh sloužil k odpoutání pozornosti od okolních vysokých domů →
Ve Vaňkových projektech můžeme vypozorovat, že umně využíval jak působení tvarů a linií, tak využíval pozitivní vliv změn terénních úrovní. Jeho práci s barvami z černobílých plánů a fotografií bohužel neoceníme… ale protiklad svislých štíhlých linií s nízkými vodorovnými nebo kontrast svislých a vodorovných linií s kulovitými nebo jinými geometrickými tvary z dobových obrázků vidíme →
V zahradách měla vysokou prioritu krása a náklady se proto nešetřilo ani na stavbách, ani na rostlinách a samozřejmě ani na sochách a jiných dekoracích. Příkladem mohou být plastiky, které umísťoval doprostřed nádrží →
a její příjemnou intimitu zdůrazňovala vodní nádrž s plastikou
῀
Zahrada se sníženým parterem
Osově souměrná formální část zahrady obsahovala snížený parter s bazénem a za ním vyvýšenou besídku. Za bílou besídkou rostly červenolisté buky, které oddělovaly hřiště. Po stranách uzavíraly perspektivu plnokvěté červenokvěté hlohy v záhonech trvalek. O stupeň níže měly chodníky obruby ze stromkových růží. Po bocích formální části byl po levé straně přírodní park, po pravé záhony a ovocné dřeviny.
῀
Rostliny byly rovnocenným partnerem staveb a jiných tvrdých materiálů. Oblíbené byly vysokokmenné plnokvěté červené hlohy, které většinou spojovaly girlandy z šlahounovitých růží →
Kvetoucí i převážně zelené popínavky zkrášlovaly loubí, oblouky, pergoly i fasády domů →
Ve velkém se vysazovaly mimo stromkové růže také stromkové šeříky, někdy stromkové hortenzie.
Velký zájem byl o ovocné stromy a keře a Josef Vaněk navrhoval nejen kmenné tvary, ale téměř vždy to byly ovocné dřeviny ve tvarech svislých nebo vodorovných kordonů, palmet, ovocného loubí nebo ovocných špalírů. Snad na žádné navrhované zahradě nechyběl záhon se zeleninou nebo záhony s drobným ovocem – s angrešty, rybízy, malinami nebo jahodami…
V oblibě byly některé později vzácnější ovocné dřeviny, třeba kdoule, mišpule… ale často se vysazovaly i „obyčejné“ lísky.
Podle přání majitelů byly do návrhů začleněné prostory s různými funkcemi – od hospodářských, přes sportovní (tenisové kurty) a hrací (kuželník), po dětská hřiště a speciální oblasti – například trávník na bělení prádla →
Josef Vaněk v zahradě většinou navrhl jak část formální s osovou souměrností, tak část přírodní. Další části projektoval dle přání majitelů, například pěstební záhony, sady, výběhy pro zvířata nebo části pro sportovní, rekreační využití, vzácně byl součástí návrhu plavecký bazén. V přírodních oblastech projektoval lesní zátiší, skalní partie (alpinia), odpočívadla s průhledy, někdy potůčky. Ve formálních částech byl zásadní parter – což byla většinou travnatá plocha v úrovni terénu, ale Josef parter často snižoval a přidal vodní nádrž. Parter byl obklopený a doplněný dřevostavbami, různými sezeními, dekoracemi – květinovými vázami, soliterními dřevinami, skleněnými koulemi na podstavcích. A výrazným prvkem v ose formálního návrhu – většinou na vyvýšeném místě – byl prvek, který určoval cíl cest a ukončoval výhled →
Kromě soukromých zahrad navrhoval různé veřejné prostory, například školní zahrady, městské, nemocniční parky, hřbitovy nebo v malém měřítku – hřbitovní místa.
– nebáli se tehdy praktické ukázky jedovatých rostlin
῀
Školní botanická zahrada
Nalevo je lesní a ovocná školka, pokusné pole, zeleninové záhony, kompost, ovocný sad. Napravo je botanické oddělení a dál i besídka; za ní zahrada pokračuje jako přírodní park.
῀
Ukázky z návrhů velkých i malých zahrad:
ve kterých také byly plastiky; habrový plot odděloval růžovnu
v pozadí stříhané koruny stromů
῀
Zahrada s břízou
Na malém prostoru vznikla úžasná zahrada s mnoha zajímavými detaily.
῀
Co je na návrzích inspirativní a hodné následování:
- mají výhledy, průhledy
- pracují s výškami v zahradě
- hojně využívají tvarové kontrasty
- vodní prvky jsou běžnou součástí
- jsou dobře rozvržené, zahrnují celou plochu
- ani v malé zahrádce nechybí doplňky – zahradní stavba, vybavení k odpočinku a dekorace
- vždy jsou začleněné užitkové rostliny
- jsou plně využité pnoucí rostliny (a dá se říct, že jejich sortiment byl širší než dnes)
Co by se návrhům a zahradám Josefa Vaňka dalo vytknout? Možná to, že základ návrhů je si podobný a výběr některých rostlin se opakuje… Dnes bychom pravděpodobně preferovali méně pracnou péči o zahradu. Možná se jich právě kvůli náročné údržbě do dnešních dnů zachovalo jen málo, pravděpodobně už první ránu jim přinesla 2. světová válka… ale přesto jsou inspirací a můžeme se v příspěvku Secesní zahrady Josefa Vaňka – příklady projektů seznámit s některými dalšími krásnými prvorepublikovými projekty.
.
Zpracováno podle popisů, plánů, perspektiv, fotografií v:
České zahrady (Album plánů moderních zahrad), Josef Vaněk, Chrudim 1920
České zahrady (Album plánů moderních zahrad) II. díl, Josef Vaněk, Chrudim 1925
Nejkrásnější ozdobou zahrady jsou pereny, Josef Vaněk, Chrudim 1925
Za zapůjčení autorka děkuje Knihovně Regionálního muzea v Chrudimi
.
.
.
.
.
.
