Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Štítek: ozdobné plody (Strana 2 z 3)

Živé stěny v zahradě

K vytvoření vysokého i nízkého předělu nebo hranic je účinné použít rostliny, které vytvoří zahradní stěnu. Toto řešení má mimo svou funkčnost také přednost v harmonickém souznění se zbytkem zeleně v zahradě.

Klasickou vysokou stěnu, několika staletími ověřenou, tvoří v historických parcích a zahradách řady tisů Taxus baccata, habrů Carpinus betulus nebo nižší obruby řady zimostrázů Buxus sempervirens.

Tradiční tisy a zimostrázy tvoří kulisy i v období vegetačního klidu →

Lednický park s tisovými stěnami v zimě ↑ →

Tisy perfektně střižené do geometrických tvarů se účastní hry s prostorem v soudobé zahradě  →

Habry v podobě palmet jsou pozadím nové výsadby kolem stoletého „obláčkovitého“      tisu  →

Sloupovité habry s viditelným kmínkem tvoří elegantní plot vystupující z koberce     Liriope

K vytvoření vysoké stěny se používají také buky Fagus sylvaticus.  Hranice zahrady ze zelených buků se hodí k návratu do historického stylu →

Červenolisté buky se hodí k fialkovým barvám květů trvalek →

Dnes je u nás velmi oblíbený zerav Thuja occidentalis a jeho četné kultivary pro svou poměrnou nenáročnost a vytvoření vyšší stěny bez nutnosti rostliny často upravovat řezem.

Zeravová stěna nabývá se zrcadlovou vsuvkou nových kvalit →

Více o zrcadlech v zahradě v příspěvku Zrcadlový pokoj.

Zelené hranice jsou ideálním pozadím pro barevné květy  →

… i různé listnaté formy  →

Více o této zahradě v článku Zahrada s kočkou.

Kromě výše uvedených se využívají nižší dřeviny, keře s výškou kolem dvou metrů, které jsou vhodné jako náhrada plotu: ptačí zob Ligustrum sempervirens, stálezelená bobkovišeň Prunus laurocerasus nebo hlohyně Pyracantha coccinea s červenými plody →

Ale nemusíme se soustředit jen na těchto několik druhů, možností máme více, pokud obrátíme pozornost k jiným rostlinám než dřevinám – a mnohdy vnesou tyto „jiné“ živé ploty do zahrady neočekávaný prvek.

Například vysoká tráva ozdobnice čínská Miscanthus sinensis ‘Yakushima Dwarf’ přinese zahradě moderní vzhled  →

Použít se dají také bambusy k výsadbě do hraniční nebo oddělující řady  →

Více o bambusech a bambusových živých plotech na : http://bambusy.info/? a v článku http://bambusy.info/?clanky:zivy-plot-z-bambusu

Pro nízké obruby bylo zvykem používat zimostráz Buxus sempervirens. Bohužel, v posledních letech ničí buxusové plůtky i jiné tvary zavíječ zimostrázový. Jako náhradu můžeme použít brslen japonský Euonymus japonicus, například kultivar Green Spire (nebo Microphyllus) →

Euonymus japonicus ´Green Spire´ v přední řadě

Foto: autorka,

https://kingco.co.uk/product/euonymus-japonicus-jean-hugues-euonymus-jean-hugues-2-litre-25-30cm/

http://www.gardendesign.com/ideas/glorious-hedges?pnid=131749#gallery-content,

http://www.primrose.co.uk,

e-ogorody,

http://commons.wikimedia.org,

http://bambusy.info

Moje oblíbené kaliny

Kaliny jsou moje oblíbené keře – většinou se mi povede nějakou propašovat na zrovna navrhovanou zahradu. Podle mého si jejich krása v květu nezadá s dalšími známými a oblíbenými keři jako jsou vajgélie, šeříky nebo pustoryly. Jsou, pravda, po většinou bíle kvetoucí, ale rod Viburnum má mezi sebou zástupce kvetoucí v únoru, březnu, dubnu, květnu – no není to skvělé? A navíc mívají atraktivní červené zbarvení podzimního listí.     A některé druhy nádherně voní a jsou mezi nimi i stálezelení zástupci. V návrzích je nezastupitelná kalina řasnatá, především její kultivar Mariesii, která díky vodorovnému růstu větví i plochému tvaru talířovitých květenství je předurčena k vzrušujícímu partnerství s rostlinami svislých tvarů.

Krásu kalin jsem objevila v olomoucké botanické zahradě, kam jsem po dopoledním pobíhaní po výstavišti zavítala a znaveně usedla na lavičku. Dolehla ke mně něžná vůně a když jsem začala pátrat, objevila jsem kalinu Carlesiovu, pravděpodobně některý z jejích kříženců, což už si dnes tak přesně nepamatuji. Ale ta vůně je nezapomenutelná!

Takto krásně voní některé druhy kalin původem z východní Asie a jejich kříženci, ale naše příroda má také dvě kaliny, jejichž květy sice neprodukují vůni, přesto jsou v květu i za plodu nepřehlédnutelné. Na suchých stráních a okrajích lesů se můžeme setkat s kalinou tušalaj a kolem vodních toků zase s kalinou obecnou. Nadto zásluhou českého šlechtitele vznikl stálezelený kříženec – kalina pražská.

Vydejme se nyní na přehlídku těchto bíle kvetoucích krasavic podle doby jejich květu →

 

Únor:

kalina bodnanská Viburnum x bodnantense (V. farreri x V. grandiflorum)

výška 3 m, vzpřímený keř, květy bílé až světle růžové, silně vonné, začínají kvést už v říjnu až listopadu, po odeznění mrazů kvetení pokračuje

 

 

Březen:

kalina vonná Viburnum farreri (syn. V. fragrans)

výška 2-3 m, vzpřímený hustě větvený keř, květy malé, méně nápadné, plody u nás nedozrávají, miluje vlhko, původ: Čína

 

kalina Burkwoodova Viburnum x burkwoodii (V. carlesii x V. utile)

výška 2 m, široký, řídký keř, poloopadavé lesklé listy, silně vonné květy, nejprve růžové, později bílé, vyšlechtěna 1924 v Anglii

 

 

Duben:

kalina Carlesiova (nebo korejská) Viburnum carlesii

výška 1,5 m, široký řídký keř, pomalý růst, silná karafiátová vůně květů, modročerné bobule, vhodná pro polostín, původ: Korea

 

 

kalina kulovitá Viburnum x carlcephalum (V. carlesii x V. macrocephalum f. keteleerii)

výška 2 m, rozložitý keř, silná vůně květů, podzimní červené listy, vyšlechtěna 1932 v Anglii

 

kalina Juddova Viburnum x juddii (V. carlesii x V. bitchiuense)

výška do 2 m, nepříliš hustě větvené keře, květy v širokých vrcholících, zprvu růžové, potom bílé, silně vonné, vyšlechtěna 1920 v Arnoldově arboretu

 

 

Květen:

kalina tušalaj Viburnum lantana

výška 3-4 m, má velké zelené listy, snáší sucho, plody zprvu červené, později černé, domácí druh

 

 

kalina pražská Viburnum x pragense (Viburnum rhytidophyllum × Viburnum utile)

výška 2,5 m, keř má širší vzrůst s tenkými výhony a stálezelenými listy, vyšlechtěna 1955 v Praze

 

 

kalina řasnatá (nebo japonská) Viburnum plicatum (syn. V. tomentosum)

výška 3 m, vodorovně rozložené větve, bílé květy uprostřed květenství fertilní, na okraji velké, sterilní, listy na podzim vínově červené až fialové, preferuje půdu zásobenou vláhou, původ: Japonsko, Čína

Kultivar ´Mariesii´má téměř vodorovné větve, bílá talířovitá květenství

 

 

kalina vrásčitolistá Viburnum rhytidophyllum

výška 3-4 m, rychle roste, má stálezelené vrásčité listy, peckovičky zprvu červené, později černé, má ráda stín a vlhčí půdy, původ: Čína

 

kalina čínská Viburnum macrocephalum

výška 1,5 m, malý keř s velkými kulovitými květenstvími

 

kalina Davidova Viburnum davidii

výška 70 cm, hustý keř, stálezelené listy mají výraznou žilnatinu, má výrazné modré plody, potřebuje polostín a zimní ochranu, původ: Čína

 

 

Květen – červen:

kalina obecná Viburnum opulus

výška 3-4 m, listy jsou laločnaté, podobné javoru, na podzim růžové až sytě červené, květy uprostřed květenství fertilní, na okraji velké, sterilní, ozdobou jsou korálově červené plody, snáší vlhko a těžké půdy, nenáročná dřevina pro slunce až stín, domácí druh

Kultivar ´Roseum´ má až 18 cm velká, kulovitá květenství složená pouze ze sterilních květů

Kultivar ´Compactum´

výška do 1,50 m, listy malé, bohatě kvete a plodí

 

 

kalina severoamerická Viburnum lentago

výška 5 m (v domovině až 10m), vzpřímený keř až malý strom, tmavě zelené listy 10 cm dlouhé, modročerné ojíněné plody, původ: Kanada, USA

 

 

Foto a další informace:

http://databaze.dendrologie.cz/index.php?menu=4&id=72

http://dendro.mojzisek.cz/rod.php?id=424

http://www.profizahrada.cz/forum/f1/cz/2300/

 

 

 

Krásnoplodka – keř s opravdu krásnými plody

V nádherném víkendovém počasí jsem měla možnost projít se zoologickou zahradou v Lešné u Zlína. Je to příjemná procházka parkem mezi zvířaty, a to často doslova, protože návštěvnická stezka mnohdy vede výběhem zvířat. Ta pak číhají na vhodnou příležitost, aby mohla přeběhnout z jedné strany chodníku pro lidi na druhou, asi jako my lidé přebíháme ulici plnou aut. Lemuři kata jsou v tomto oboru zdatní přebíhači.

Ale mne samozřejmě zajímaly rostliny, v zahradě je vysázeno kromě původních parkových dřevin mnoho trav, bambusů, dokonce i pouštních rostlin jako juk, pryšců, máček a agáve. Objevila jsem také krásnoplodku, o které se dnes chci zmínit a podělit se o fotky i informace →

Callicarpa bodinieri – krásnoplodka Bodinierova a Callicarpa japonica – krásnoplodka japonská – jsou dvě krásnoplodky, které se dají pěstovat v našich podmínkách. Jelikož je krásnoplodka japonská choulostivější, předpokládám, že to, co roste v ZOO Lešná je krásnoplodka Bodinierova →

Krásnoplodky oživí podzimní záhon fialovými korálky – peckovičkami, které na větvích dlouho vydrží, zdobí keř i po opadu listí. Abychom se jich vůbec dočkali, musíme vysadit nejméně dva keře.

Krásnoplodky chtějí výživnou propustnou půdu na chráněném slunečném stanovišti. Pokud silné mrazy keře poškodí, nevadí, namrzlé části zjara odstraníme a krásnoplodka bude opět kvést a plodit na nově vytvořených letorostech.

Keře v našich podmínkách dorůstají do výšky 1,5 až 2 m, kvetou drobnými narůžovělými květy v červenci až srpnu, peckovičky se vybarvují v září.

Větve s plody jsou vhodné pro dekorační účely, ve váze dlouho vydrží.

• Rod Callicarpa krásnoplodka patří do čeledi Verbenaceae sporýšovité

Callicarpa bodinieri pochází z Číny

• Odrůda ´Profusion´ zvláště bohatě plodí

krásnoplodka Bodinierova, zdroj: http://en.wikipedia.org

Nakonec několik úžasných obyvatel ZOO (mravenečník zrovna dostal potravu v termosce a krmí se, lev chodí dokola a impozantně řve) →

Foto: autorka, Wikipedia

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2025 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑