Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Štítek: ovocné stromy (Strana 1 z 4)

Jídelna pod korunami stromů

Tato velká zahrada s domem ze sedmdesátých let má důležitou přednost – roste v ní mnoho vzrostlých dřevin. Dříve se často dbalo spíše na užitkovost a samozasobitelství, proto převážná část stromů je ovocných, včetně majestátního ořešáku královského. Ale roste v ní i nádherný exemplář keřovité aronie a košatá, šestimetrová líska. Majitelé si uvědomují, jaký mají v dřevinách poklad a proto si je přejí zachovat.

zahrada má hodně původních ovocných stromů

Mnoho funkcí je na pozemku dáno díky umístění domu a dalších staveb. Jedná se například o stání a vjezd i vchod do garáže, umístění skladovací kůlny a pálení suchých větví na ohništi vedle kůlny, průchody k sousedům. Přáním majitelů bylo využití zahrady pro stolování, opékání v krbu, ale i pěstování zeleniny. O jejím pěstování už měli poměrně jasnou představu, a to takovou, že zbudují poschoďové vyvýšené záhony v severozápadním rohu – v místě, které zůstává během dne osluněné. Chtěli také koupit a umístit velkorysé dětské hřiště. A to vše propojit v smysluplný harmonický celek.

zahrada od severu

Centrálním bodem zahrady se v novém pojetí stává jídelna pod ovocnými stromy, ke které je přímý přístup z terasy u domu. Původní vzrostlé stromy stíní jídelnu z jihu, další roh je vymezený velkou lískou a poslední čtvrtý roh tvoří nově vysázený stromek s velkými listy – zmarlika kanadská. Pocit místnosti umocňují dva pravoúhlé záhony s bíle panašovanými svídami Cornus alba ´Ivory Halo´.

místo pro venkovní stolování uprostřed zahrady
pohled od stolu na lavičku pod ořešákem, směrem k vzrostlé lísce a dozadu k brance s pergolou

Výsadba světlých svíd je uprostřed přerušená tak, aby vznikl průhled i průchod ukončený ořešákem a lavicí pod ním. Samotný prostor pro stolování je vymezený kamennou dlažbou ve tvaru elipsy. V kamenné dlažbě jsou integrovaná svítidla a shora osvětluje stůl svítidlo na hrušni.

večerní osvětlení jídelny
pohled od stolu k domu, vlevo zmarlika kanadská s velkými listy

Propojení mezi jídelnou a domem s terasou tvoří kompozitní prkna položená v trávě. Nášlapná prkna mají tvar přesýpacích hodin, aby cesta získala lehkost a ladnost. Ze stejného kompozitu je jak terasa u domu (tmavý plus světlý odstín prken), tak cesta vedoucí srz předzahrádku. Také u této cestičky v trávě se opakuje stejný tvar.

předzahrádka s jabloní

Kompozitní prkna i tady propojují dva body – letitou jabloň a dekoraci s večerním podsvícením ve štěrkovém záhonu. Osvětlení dekorace najdeme v příspěvku: Světlo v noční zahradě

Záhony kolem cestičky jsou bohatě osázené tak, aby byl průchod rostlinami půvabný. Rostliny jsou v převážně v zeleno-žlutých barvách, doplněné nenápadnou modrou perovskií a bílým podzimním rozchodníkem. Zato pěšinka od branky k domu je zvýrazněná červeně kvetoucími rostlinami.

Rostliny v předzahrádce:

  • kůrové záhony kolem nášlapných prken: trávy Molinia arundinacea ´Karl Foerster´, Hakonechloa macra ´Aureola´, Carex montana, Deschampsia cespitosa, Spodiopogon sibiricus, Miscanthus sinensis ´Zebrinus Strictus´, trvalky Lysimachia punctata, Hemerocallis ´Siloam Nugget´, Perovskia atriplicifolia, Sedum spectabile ´Stardust´, keře Hypericum ´Hidcote´, Spirea japonica ´Golden Princess´, Spirea japonica ´Firelight´, Euonymus fortunei ´Silver Queen´, Microbiota decussata;
předzahrádka z ulice
  • pěšina od branky k domu: Hemerocallis ´Carey Quinn´, Hemerocallis ´Red Precious´, Weigela ´Eva Rathke´;
pohled od branky
  • pod jabloní: 44 cibulí žlutých narcisů.
kolem jabloně se na jaře stáčí oblouk z narcisů, roh zahrady zdobí úctyhodná arónie

Soukromá část zahrady je od ulice oddělená garáží a na druhé straně domu záhonem s průchozí pergolou.

zahrada z jihu
propojení dvou částí zahrady

Průchozí pergola je dostupná z terasy za domem a je umístěna v okrasném záhonu. Záhonu vévodí převislá jabloň Malus ´Fontana´, podpořená ibišky a pustorylem. Výplň pod jabloní tvoří mikrobiota a liriope. Vedle terasy vlevo je v dohledu dětské hřiště, umístěné mezi brankou a skladovací kůlnou.

začlenění domu do zahrady

Terasa pod balkonem slouží k přípravě jídel v krbu, je obklopena zelení – žlutolistými tavolníky Spirea x vanhouttei ´Gold Fountain´. Rododendrony vedle schodiště jsou původní, doplňují je štíhlé trsy třtiny Calamagrostis x acutiflora
´Karl Foerster´.

výhled na střed zahrady

Od terasy napravo je přístup ke garáži, k brance s dvojitou pergolou a také dozadu k víceúrovňovému zeleninovému záhonu a komposterům.

dvojitá pergola a průchod mezi javory šedými do užitkové zahrady

Průchod k rohovému záhonu střeží dva javory Acer griseum. Pergola je popnutá plaménkem Clematis ´Jackmanii´. Keře mezi nimi jsou dřišťál Berberis thunbergii ´Aurea´, bobkovišeň Prunus laurocerasus ´Otto Luyken´, azalka Rhododendron ´Cécile´, za javorem šedým roste kalina Viburnum opulus ´Roseum´.

pohled na sad s jídelnou od dvojité pergoly

Velká zahrada s existujícími užitkovými stromy je v návrhu doplněna okrasnými rostlinami tak, aby byla barevná, tvarově zajímavá, měla na záhonech zastoupené stálezelené druhy a tím vším byla celoročně přitažlivá.

Vizualizace: autorka

Zabezpečení větví slivoně před rozlomením

Letošní úroda švestek vypadá nadějně, ale větve se jejich váhou hodně skláněly, až to vypadalo nebezpečně z hlediska ohrožení větví i plodů.

Proto jsme zkusili větve nejdřív podepírat, jenom to však nestačilo – všechny se podepřít nedaly. Tak jsme využili lanové vybavení a větve svázali →

Podepřené a svázané větve slivoně s hojnou úrodou zatím zelených plodů
Pohled do koruny stromu na vazby

A pod stromem teď hlídkuje naše Amálka →

Hledáme Pašíkovo jablko

Začátek vezmu zeširoka:)

V roce 2005 měla obec Horní Bludovice 670 let. Při té příležitosti vydala publikaci, ve které se zájemci mohou dočíst o historii obce. K nám brožura doputovala díky kamarádům, kteří si všimli, že je v ní psáno o slavném rodákovi z Prostředních Bludovic (dnes součást Horních Bludovic) – ovocnáři Pašíkovi. No a usoudili, že když jsme vysadili sad se starými odrůdami, tak jsme ti praví, koho by nějaký Pašík mohl zajímat… a nezmýlili se. Nás zaujal, ba přímo okouzlil sadař a štěpař František Pašík, který žil před více než 120 lety ve vesnici poblíž rozvíjející se industriální Ostravy.

František Pašík udělal pro Prostřední Bludovice veliký kus práce, jednak jako učitel, jednak jako nadšený pěstitel, školkař, štěpař, propagátor ovocných stromů nejen ve svém rodišti/bydlišti, ale i širokém okolí. Jak se zmiňuje výroční publikace, F. Pašík se v rámci vojenské služby ocitl ve východních Čechách u Hradce Hrálové. Tam viděl sady, rodící ovocné stromy, krásná stromořadí a úplně se nadchl. Slíbil si, že jestli se dožije konce války, tak po návratu bude doma pěstovat a rozšiřovat ovocné stromy. Což svědomitě plnil po zbytek života (zemřel v r. 1904 v 59 letech). Jeho syn, Karel Pašík, byl také úspěšný zahradník a ovocnář, dál rozvíjel nejen sadařství, ale vyšlechtil mimo jiné nové odrůdy jiřin, které byly jeho velkou vášní.

Josef Vaněk, Čs. lidová pomologie VII, 1940

Oba Pašíkové, otec i syn, měli zásluhu na několika nových odrůdách jabloní. Nejen podle výše zmíněné výroční publikace, ale jak jsme postupně zjistili, také dle Lidové pomologie Josefa Vaňka, vyšlechtili několik odrůd: Pašíkovo jablko, Pašíkovo žíhané (zřejmě totožné s Pašíkovým jablkem), Pašíkovo citrónové a Drahného (semenáč Zlaté parmény zimní, už prý neexistující, jediný strom zničen na konci války v r. 1945).

Zdá se, že by mohly, pokud se zachovaly, existovat dvě odrůdy – Františkovo Pašíkovo a Karlovo Pašíkovo citrónové. A nastává pro nás nejnapínavější otázka – zachovala se někde do dnešních dnů jabloň s odrůdou Pašíkovo? Údajně mělo být v okolí Bludovic rozšířeno mnoho jabloní Pašíka staršího a pravděpodobně i v samotných Bludovicích. Nebo že by ani jeden strom nepřežil?

Syn Karel Pašík působil v Kravařích na Opavsku, kde by se snad mohly dochovat stromy s odrůdou Pašíkovo citrónové (ta vznikla z křížení Krasokvětu žlutého s Ananasovou renetou). Druhou Karlovu odrůdu hledat nemusíme, jablko Drahného se bohužel nedožilo konce války.

Josef Vaněk, Čs. lidová pomologie VII, 1940

Dostupné na: stareodrudy.cz

Jak je výše vidět, Františkovo Pašíkovo jablko je kříženec mezi Carem Alexandrem a Kasselskou renetou. Ve výše uvedeném popisu od J. Vaňka se dočteme, že strom by měl rodit časně zimní jablka „velmi příjemné navinulé chuti“. Jako bludovičtí patrioti hledáme starou jabloň od Františka Pašíka a z nálezu bychom měli obrovskou radost. Ale určitě nás potěší jakákoli jabloň, která by mohla být Pašíkova… ať už Františkova, nebo Karlova…

« Starší příspěvky

© 2025 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑