Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Štítek: hrušně (Strana 1 z 2)

Hrušeň z centra města: Předobrá

Dlouhou dobu nám vrtalo hlavou, co je to za výborné hrušky, které každé září plodí strom uprostřed města. Hrušky mají náramnou chuť, ale bohužel většina jich padá z výšky a pod stromem v trávě i na chodníku si na nich pochutnávají hlavně včely, vosy, motýli…

hrušeň s plody

Což je veliká škoda, pochutnat by si mohli i lidé. Snažili jsme se proto už před několika roky odebrat rouby a naroubovat je na semenáče hrušní. Několik malých stromků nám roste, ale v jílovité půdě rostou velmi zvolna, optimisticky řečeno. Abychom si citrónovo-sladkou šťavnatou chuť užili, byli jsme koncem září na nedělním lovu v centru Ostravy. K naší velké radosti se pak o týden později na podzimní Floře Olomouc u stánku Českého svazu ochránců přírody podařilo odrůdu určit. Pomologové Vojtěch Ptáček s kolegou dohledali, že se jedná o plody Předobré máslovky.

hrušeň Předobrá

Už v r. 1907 v Moravském ovoci začíná František Suchý popis máslovky Předobré slovy: „Již podle jména lze pozorovati, že zde běží o hrušku velejemnou, která jest mezi podzimními odrůdami nejdelikátnější.“ Uvádí to jako důvod, proč ji zařazuje do normálního výběru ovocných odrůd. Dalším důvodem pro zařazení do sortimentu je i vitalita stromu, který roste živě s rovným silným kmenem a je zdravý, netrpí nemocemi a má každoroční úrodu. Potřebuje růst v teplé, výživné, dostatečně vlhké půdě na teplém, chráněném místě… jak je vidět, našemu exempláři hrušně se výborně daří v mikroklimatu centra města (a kde sama sebe hnojí svými plody).

Plody bývají středně veliké, nesouměrně kuželovité, ke straně stlačené, baňaté. Barva hrušek je nazelenalá až zlatožlutá, jejich povrch je jemně skořicově rzivý. Celá hruška (slupka i dužnina) je velmi jemná, dužnina navíc máslovitá, šťavnatá. Chuť je libě kořeněná a pikantně navinule sladká, výrazná. V době zralosti – přelom září, říjen – je to doslova zakuskoidní ovoce; ale i tvrdší hrušky, ještě před plnou zralostí, jsou jedlé, s typickou sladko-citronovou příchutí.

Jádřinec má malé komory, bývá v nich po dvou téměř černých jádrech.

Jan Říha v Českém ovoci I. Hrušky (1937) udává, že je Předobrá původem z Francie z oblasti Anjou, vznikla společným vysazením Děkanky zimní, Angoulêmské a Gros Blanquet v první polovině 19.stol. Z Čech ji uvádí v zahradách Pomologického ústavu v Troji. Jak se zdá, nebyla u nás odrůda nikdy příliš rozšířená. Recentně můžeme dohledat na stránkách ČSOP stareodrudy.cz výskyt Předobré v jednom sadu u Karlových Varů.

Skvělou chuť hrušek v názvu vystihuje nejen čeština, ale také němčina: ´Hochfeinebutterbirne´. Mimořádné chuti si byli vědomi už v mateřské Francii, neboť novou hrušku nazvali ´Beurré Superfine´, a že tam vyšlechtili mnoho a mnoho odrůd hrušní!

Navzdory tomu, že je Předobrá máslovka stará francouzská odrůda, která u nás pravděpodobně nikdy nebyla hojně vysazována, možná se s ní v budoucnu budeme setkávat častěji. Pokud se nadchneme, lze stromek sehnat. Po domluvě ji množí Stanislav Boček vysokokmeny.cz a na e-shopu ji aktuálně nabízí školka skolkabilekarpaty.cz .

Použitá literatura:

František Suchý: Moravské ovoce

Jan Říha: České ovoce I, Hrušky

Josef Vaněk: Lidová pomologie II, 100 Hrušek

Černík, Boček, Večeřa: Malá pomologie 2, Hrušky

Foto:

autorka

Hruškojeřáb ouškatý – xSorbopyrus auricularis

Hruškojeřáb ouškatý je u nás spíše známý pod názvem Tatarova hrušeň neboli Tatarka. Tatarova hrušeň je ale přesněji jeden z kultivarů hruškojeřábu ouškatého. Už z názvu rostliny lze odvodit, že je to mezirodový kříženec, a to hrušně obecné a jeřábu muku. Strom je až 15 m vysoký, má bohatá chocholičnatá květenství a dává malé plody podobné hruškám.

V našem sadu roste Tatarka vysazená v roce 2019 poměrně bujně, zřejmě jí nevadí jílovitá půda, naopak vypadá, že se jí v ní líbí →

jaro 2022
Tatarka se v květu vyrovná okrasným stromům

Přestože se uvádí, že Tatarka plodí až za sedm nebo deset let po výsadbě, tato tříletá plodila už letos na podzim →

září 2022
plod hruškojeřábu ouškatého

A my jsme v září mohli ochutnávat první plody. Po hrušni jsou plody sladké, po jeřábu poněkud moučnaté.

Aktuálně zasněžený sad s Tatarkou →

prosinec 2022

Hruškojeřáb ouškatý je zdravě rostoucí strom, který netrpí na rez hrušňovou. Má nesporně okrasnou hodnotu a dalším nezanedbatelným plusem jsou jedlé plody, které se sklízí v polovině září. Jsou vhodné ke zpracování, ale pokud si hruštičky chceme vychutnat, neměli bychom otálet, brzy moučnatí.

O Tatarce také v příspěvku: vyber-ovocnych-druhu-v-sadu

Virtuální procházka sadem – co v něm roste?

Okraj sadu od silnice →

Vjezd do sadu →

hlavní cesta přes sad (od silnice k domu) s prvním rozcestím →

hlavní cestu lemuje pruh výsadby z jeřábů ptačích a arónií →

výsadba kolem altánu – pohled při příjezdu →

výsadba kolem altánu – pohled při odjezdu →

za altánem naproti jeřábům rostou jabloně a dříny →

a za dříny zase jabloně →

první odbočka je na střední travnatou cestu →

druhá odbočka je na krajní travnatou cestu →

jabloně a slivoně lemující krajní cestu →

krajní cesta v úseku kolem nádrže obsluhuje serozápadní část sadu →

a stoupá na mírný hřebínek s hrušněmi, kde začíná oplocená zahrádka →

kolem oplocené zahrádky vede cesta k jeřabinovému lesíku →

v jeřabinovém lesíku se cesty spojují a míří k výhřevnému valu v severovýchodním rohu sadu →

před valem nebo na něm rostou teplomilné rostliny →

vzpřímené, i v dospělosti úzké, koruny hrušní umožňují výhled od valu do krajiny, v případě oparu alespoň na altán →

za jeřabinovým lesíkem je vidět oplocená zahrádka →

před plotem roste samosprašná višeň →

uvnitř zahrádky rostou dva různé kultivary dřínu japonského a dva bezy černé, jeho žlutolisté sloupovité kultivary →

a dvě střemchy viržinské, její červenolisté kultivary →

za lavicí je ze zahrádky východ k hrušním, vysázeným na hřebínku →

vlevo za hrušněmi pokračuje střední travnatá cesta směrem k rozcestí s hlavní cestou →

po střední cestě k rozcestí →

ještě blíže k rozcestí a zároveň dál a níž za mírným hřebínkem, jsou po obou stranách vysázené jabloně →

po hlavní cestě se zase dostaneme k sakurám u vjezdu a procházka sadem může začít nanovo …

Výše uvedené druhy a kultivary vyznačené v procházce sadem najdeme v plánku sadu, který je součástí příspěvku:

« Starší příspěvky

© 2025 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑