Málo známý, přesto v mé zahradě v pohodě rostoucí stálezelený keř Leucothoe fontanesiana leukote Fontanesova je předurčen pro širší využití v našich zahradách. Ani po 10 letech jsem nenašla nic, co by tomu mělo bránit. Roste pomalu, ale jistě a vzhled je velmi elegantní. Načervenalé větve se sklánějí v obloucích dolů. Jeho až 10 cm dlouhé, kopinaté listy na zimu zčervenají, ale neopadnou. Květy jsou nevýznamné, drobné, bílé až narůžovělé, v hroznech, mezi listy málo patrné. Celkově leukote není vysoké – asi 1 m, ovšem pomalu se rozrůstá podzemními výběžky do šířky, což je ideální pro jeho využití jako podrostové dřeviny i v souvislosti s tím, že se keřům leukote daří v polostínu až stínu a nevadí jim konkurence vyšších stromů.
Většinou se nabízejí kultivary, které mívají zdůrazněnou barevnost listů:
´Kobold´ má široký a kompaktní růst, listy pozdě na podzim měděně červené
´Lovita´má podzimní zbarvení listů je tmavočerveně až kaštanově hnědé
´Carinella´ větve jsou převislé v dlouhých obloucích, na slunném místě má červenavě bronzové podzimní zbarvení listů na koncích větví
´Rainbow´ roste slaběji než druh, listy má slabě růžově mramorované a bíle tečkované.
Následující fotky jsou ze seznamu rostlin oregonské univerzity: http://oregonstate.edu/dept/ldplants/2plants.htm#leucothoe a určitě tam najdeme další užitečné informace či fotografie.
Leukote je z čeledi vřesovcovitých, a tím jsou dány i nároky na půdu – měla by být humózní a spíše kyselé reakce, obdobně jako u rododendronů.
Po několika letech jsem keř bez problémů (nemyslím problémů fyzického rázu) přesadila, a při té příležitosti i rozseknutím spleti kořenů rozdělila na několik částí a získala tak několik nových rostlin, které se na novém místě dobře ujaly.
Pro popis a nároky rostliny jsem čerpala z:
Václav Hurych: Okrasné dřeviny pro zahrady a parky
Bertelsmannův zahradní lexikon 5 Zahradní a pokojové rostliny Hy-Me.
Foto: autorka, Oregon State University
Napsat komentář