My a zahrada

Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Strana 118 z 135

Druhy pro skalky: hořce

Na skalce paní Elišky vyjímečně působily trsy modrých hořců, proto jsem se zaměřila na to, jaké druhy hořců jsou nejvhodnější pro vysazování ve skalkách. Postupně bych ráda uvedla i další druhy jiných rodů vhodné pro tento účel.

Rod Gentiana má asi 200 druhů, rostou především v pohořích severní polokoule. Pěstují se jen trvalky. Jsou velmi oblíbené, protože během kvetení patří k nepřehlédnutelným skalničkám azurově modré barvy. Ve skalce vyniknou vysazené ve skupinách.

hořec bezlodyžný Gentiana acaulis

Obr. : Wikipedie

Hořec bezlodyžný Gentiana acaulis nebo také modrohořec bezlodyžný Ciminalis acaulis

Původní druh pocházející z Alp se téměř nepěstuje. Pod tímto názvem nejspíše najdeme křížence druhů G. angustifolia, G. clusii a G. dinarica, které matí sytě zelené elipsovité až vejčité listy. Daří se jim na slunci v propustné hlinité půdě s dostatečným obsahem vápníku. Čisté druhy, které se nejčastěji pěstují jsou:

Hořec úzkolistý Gentiana angustifolia

Je rozšířený od západních Alp po Francouzskou Juru. Výška 0,15 – 0,25 m, listy má úzce kopinaté, krátký, málo olistěný stonek je zakončený velkým modrým květem. Kvete v květnu a červnu. Daří se mu v propustné hlinité půdě s dostatečným obsahem vápníku.

Hořec Clusiův Gentiana clusii nebo také modrohořec Clusiův Ciminalis clusii

Je druh rozšířený od Alp po Karpaty. Krátká květní stopka vyrůstá z přízemní růžice kožovitých, podlouhle kopinatých listů. Koruna je zvonkovitá, sytě tmavě modrá, v ústí světlejší. Kvete v červnu, vyžaduje jílovitou půdu s dostatkem humusu a vápníku.

Hořec sedmiklanný Gentiana septemfida

Je rozšířený v Malé Asii, Iráně, Turkestánu, na Altaji a Kavkaze. Výška 0,20 – 0,30 m, rostliny mají více-méně vystoupavé hustě olistěné stonky. Listy jsou tmavo-zelené, široce kopinaté, poměrně malé. Na vrcholu stonku vyrůstají v paždí listů sytě modré květy s širokými cípy. Kvete v srpnu a září. Je to nejméně náročný druh, daří se mu v každé propustné hlinité půdě. Nejvíce se pěstuje var. lagodechiana, ktera je původem z Kavkazu. Nevytváří přízemní růžice a stonky jsou poléhavé.

Hořec čínský Gentiana sino-ornata

Pochází z jihozápadní Číny. Vytváří nízké porosty vysoké 0,10 – 0,15 m. Poléhavé stonky zakořeňují, čímž vzniká hustý porost. Listy má sytě zelené, protáhle úzké, bledě modré květy vyrůstají jednotlivě nad listy. Kvete od září do příchodu mrazů. Daří se mu v propustné, humózní, dostatečně vlhké půdě. Snáší světlé stanoviště i polostín. Ve skalce se nejlépe uplatní vysázený na kameny, kde se rozrůstá a pokryje je.

Hořec jarní Gentiana verna nebo také hořepníček jarní Calathiana verna

Je drobná bylina rozšířená z Evropy přes Kavkaz, Irán po Sibiř. Dorůstá výšky 70 mm. Má jednokvěté přímé stonky. Květ je tmavě azurově modrý, cípy jsou vejčité. Kvete v březnu až červnu. Na skalkách se často pěstují kultivary s bílými nebo narůžovělými květy.

http://www.trvalky.ic.cz/index.htm tady najdeme pěkné fotky Gentiana acaulis, Gentiana septemfida, Gentiana sino-ornata i dalších hořců a trvalek

http://en.wikipedia.org/wiki/Gentiana_acaulis

Popisy: J.Krejča, A. Jakábová: Skalničky

Skalka paní Elišky

Nejdřív jsem objevila rozkvetlou skalku v jedné zahrádce, pak jsem poznala majitelku, paní Elišku. A nyní se chci podělit o rady a o fotografie její skalky, kterou založila už v roce 1966 a stále ji pečlivě udržuje.

Celý záhon se skalkou zabírá asi 6 x 9 m v rovině. Aby vznikla malá vyvýšenina, byla při založení skalky z kraje záhonu nasypaná suť z domu a překryta hlínou. (Suť z domu je jako základ skalky určitě dobrá volba, neboť obsahuje zbytky omítky s vápnem.) Poté bylo dovezeno několik vápencových kamenů z Jeseníků, které byly uloženy do hlíny a částečně hlínou překryty. Nakonec se vysadily skalničky a mnohé jsou na svém místě 45 let. Například hlaváček jarní, koniklec, hořec – ani nevymizely, ani se nerozšiřují.

primulky, hyacynthoides, hořce, odkvetlý hlaváček
hořce, tařice, kosatce, hyacynthoides, primule
odkvetlý hlaváček, netřesky, rozchodníky, iberka, úrazník, tařice
žluté tařice, úpolíny, tulipány; v pozadí sluneční hodiny a lavička
sluneční hodiny z Anglie
sluneční hodiny
odkvétající koniklece a vřesovce s ještě nekvetoucími konvalinkami
odkvétající koniklece a vřesovce, azalky
azalky pod javorem, jarní listí ocúnů, za ním hořce a plaménky
hyacynthoides
hořce
odkvétající koniklece
poměnky pod javorem

Skalce je nutné věnovat pravidelnou péči, nejlépe každodenní. Kolem skalky je udržovaný trávník, bez pampelišek a sedmikrásek. Sedmikráskám paní Eliška utrhuje květy jakmile se objeví, neboť si všimla, že když nechá jednu sedmikrásku, tak po čase má v trávníku hnízdo sedmikrásek z tohoto jednoho úboru.

Skalka nebo i celá zahrada nemusí být veliká, důležité je, aby majitelé měli ze své zahrádky radost. Zaručeně je to na ní pak vidět a pozná to i náhodný kolemjdoucí. A i on se na chvíli může těšit z půvabného kvetoucího obrazu za plotem.

zahrádka patří i čtyřnohému příteli…
…který si chce hrát

 

Česnek medvědí v lužním lese

Česnek medvědí Allium ursinum se používá také jako vytrvalá okrasná rostlina v zahradách. Časně z jara vyrůstají z cibule dva kopinaté listy, které voní a chutnají po česneku, můžeme je použít k ochucení polévek, salátu a tvarohu. Listy se mohou používat pro ochucení jídel jen na jaře. V květnu se objevuje okolíkaté květenství.        Bertelsmannův zahradní lexikon 1 A-B

pitulník žlutý Galeobdolon luteum
pitulník společně s česnekem
hluchavka skvrnitá Lamium maculatum
kyčelnice cibulkonosná Dentaria bulbifera s cibulkami v paždí listů
zběhovec plazivý Ajuga reptans mezi česneky
knotovka lesní Melandrium sylvestre
kostival hlíznatý Symphytum tuberosum

https://cs.wikipedia.org/wiki/Polansk%C3%BD_les

« Starší příspěvky Novější příspěvky »

© 2026 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑