Některé z rostlinných kombinací, které jsem zachytila na RHS Chelsea Flower Show:
Červené zelí + levandule:
Červenolistá dlužicha + čechrava:
Bříza + buxus + trávy:
Tužebník + kosatec:
Pachysandra (vlevo) + brslen + javor:
Náprstník + jarmanka:
Bez černý + dlužicha + maceška:
Javor Acer japonicum ´Aureum´ má rád propustné půdy, dorůstá výšky 3-5 m.
Bříza Betula utilis var. jacquemontiimá hladkou, výrazně bílou kůru. Vyhovuje jí propustná půda a slunečné stanoviště.
Brslen Euonymus fortunei – odrůdy tohoto stálezeleného brslenu jsou nenáročné, dobře pokrývají půdu.
Pachysandra Pachysandra terminalis je přízemní stálezelený keřík. Vyžaduje polostín a výživnou půdu. Nesnáší sucho.
Bez Sambucus nigra ´Eva´ nebo také ´Black Lace´ má purpurové, hluboce dělené listy a světle růžové květy. Je nenáročný.
Jarmanka Astrantia major ´Rubra´ a ostatní kultivary se používá do polostínu až stínu na vlhčí místa. Na vhodném stanovišti je nenáročná a dlouhověká.
Tužebník Filipendula vulgaris ´Plena´ je suchomilná trvalka.
Dlužicha Heuchera má více druhů a ještě více kultivarů. Dlužichám vyhovuje spíše polostinné stanoviště bohaté na vláhu a živiny. Listy, pro které se většinou tyto rostliny pěstují, vytrvávají přes zimu.
byla jedna ze zahrad na RHS Chelsea Flower Show 2011, která získala ocenění Silver Gilt Flora, autora Thomase Hoblyna a sponzora Homebase:
Tato zahrada se stala mým soukromým favoritem. Možná proto, že v ní rostou rostliny, které jsme zvyklí vídávat v českých zahradách – borovice a rododendrony, ale taky proto, že je svěží, jemná, překypující zelení.
Bílá barva žuly a květů je decentně doplněná modrými květy dymnivky a růžovými květy prvosenky i růžovými poupaty u rododendronů.
Velmi světlé dřevo pergoly zastřešené průhledným materiálem je taktéž nevtíravé a skvěle rámuje zadní stěny pergoly, které jako jediné nesou výraznou černo-červenou dekorativní kombinaci. Oválný obláčkovitý tvar střechy pergoly se vznáší nad zadní částí zahrady a je zmenšenou kopií tvaru plaveckého bazénu.
Od pergoly k bazénu protéká voda v několika propletených stružkách v žulovém povrchu vlnící se cesty.
Samotná pergola je usazena na vodní hladině, a dokonce uvnitř, v podlaze je kruhová nádrž s malým vodotryskem. Sloupky pergoly po straně lemují stonky vodní přesličky.
Nad velkým bazénem se rozprostírají stromové kapradiny, které v našich podmínkách bohužel neuvidíme, nemaje anglického velmi mírného oceánského podnebí.
Několik zajímavostí o zahradě: bylo v ní vysázeno 4 568 rostlin, použito 27 tun žuly, jejímž zdrojem byl odpad z lomu z Cornwallu, devítimetrový plavecký bazén byl největší v historii výstav v Chelsea.
Některé z vysázených rostlin v zahradě The Homebase:
kosatec sibiřský Iris sibirica ´Tropic Night´ , ´Flight of Butterflies´
prvosenka japonská Primula japonica
makovník Meconopsis betonicifolia
dymnivka Corydalis flexuosa ‚Blue Panda‘
včelník Dracocephalum
trávy: kostřava sivá Festuca glauca
kavyl Stipa tenuissima ‘Pony Tails’
ostřice Buchananova Carex buchananii
Inspirativní záhon podle zahrady The Homebase Cornish Memories Garden v bílo-modré kombinaci (v našich podmínkách můžeme použít nejlépe zimovzdorné Hebe ochracea, často se označuje jako H. armstrongii nebo také jistější Berberis buxifolia ´Nana´) →
Nejdřív jsem objevila rozkvetlou skalku v jedné zahrádce, pak jsem poznala majitelku, paní Elišku. A nyní se chci podělit o rady a o fotografie její skalky, kterou založila už v roce 1966 a stále ji pečlivě udržuje.
Celý záhon se skalkou zabírá asi 6 x 9 m v rovině. Aby vznikla malá vyvýšenina, byla při založení skalky z kraje záhonu nasypaná suť z domu a překryta hlínou. (Suť z domu je jako základ skalky určitě dobrá volba, neboť obsahuje zbytky omítky s vápnem.) Poté bylo dovezeno několik vápencových kamenů z Jeseníků, které byly uloženy do hlíny a částečně hlínou překryty. Nakonec se vysadily skalničky a mnohé jsou na svém místě 45 let. Například hlaváček jarní, koniklec, hořec – ani nevymizely, ani se nerozšiřují.
žluté tařice, úpolíny, tulipány; v pozadí sluneční hodiny a lavička
sluneční hodiny z Anglie
sluneční hodiny
odkvétající koniklece a vřesovce s ještě nekvetoucími konvalinkami
odkvétající koniklece a vřesovce, azalky
azalky pod javorem, jarní listí ocúnů, za ním hořce a plaménky
hyacynthoides
hořce
odkvétající koniklece
poměnky pod javorem
Skalce je nutné věnovat pravidelnou péči, nejlépe každodenní. Kolem skalky je udržovaný trávník, bez pampelišek a sedmikrásek. Sedmikráskám paní Eliška utrhuje květy jakmile se objeví, neboť si všimla, že když nechá jednu sedmikrásku, tak po čase má v trávníku hnízdo sedmikrásek z tohoto jednoho úboru.
Skalka nebo i celá zahrada nemusí být veliká, důležité je, aby majitelé měli ze své zahrádky radost. Zaručeně je to na ní pak vidět a pozná to i náhodný kolemjdoucí. A i on se na chvíli může těšit z půvabného kvetoucího obrazu za plotem.
