Autor: Danuše Vaňková (Strana 3 z 128)

Podlouhlá zahrada o velikosti 15 x 40 m se rozprostírá za rodinným domem směrem na východ. Majitel chce mít zahradu od okolních domů oddělenou stálezelenými jehličnany, má představu, že by to mohly být tuje… Také má rád japonský styl a přichází se specifickým požadavkem, že chce vysadit 4 japonské javory. Dalšími přáními jsou skalka metr a půl vysoká, ozdobné traviny, snadná údržba, prostor pro dětské hřiště, nějaké ovoce. K domu směrem do zahrady aktuálně plánuje připojit zastřešenou terasu a rád by posléze upravil i zahradu za domem.

Základem nové zahrady je štěrková cesta vinoucí se jako stuha až k lavici pod jabloněmi. Jabloně nebo jiné ovocné stromy tvoří zadní část zahrady před hradbou smrků. Z lavičky i z terasy je výhled na skalku a soliterní magnolii. Navržená skalka je asi metr vysoká. Vyšší skalka by vzhedem k půdorysu nebyla praktická, neboť by ji musela podepírat opěrná zeď. Magnolii obklopují jarní krokusy.

Před posezením je travnatý prostor nebo místo pro dětské hřiště (obr. 2, 12).

V záhonech, mezi vyššími i nízkými jehličnany jsou vysázené ornamentální trávy, které navodí přirozený dojem a také splní výplňovou funkci, než jehličnany povyrostou.

U jarních cibulovin je lépe, když budou sdružené na určitém místě v zahradě, protože už v průběhu jara je možné kolem nich sekat rostoucí trávu. Až listy dodají výživu cibulkám a zvadnou, pak se koncem jara poseče vše, včetně míst s cibulovinami.

Na odstínění vzdálenějších sousedních domů (východní konec zahrady) jsou použity sloupovité kultivary smrku omorika a „stříbrné“ smrky (smrk pichlavý). V blízkosti terasy poskytují clonu nižší kultivary smrků, neboť díky perspektivě jsou dostačující nízké dřeviny. I pocitově je příjemnější, jestliže jsou poblíž posezení spíše nižší prvky. Zastřešená terasa je ze severní strany chráněná navrženou zdí, ve které jsou dveře a okýnka, aby dovnitř proudilo více světla. Dveře z terasy vedou na část pozemku za severní stěnou domu. Díky nim mohou být až k terase vysázené clonící keře poskytující soukromí (mimo nižších smrků také kalina vonná, šeřík).

Ve výhledu jižním směrem ze zamýšleného posezení je přímo na hranici pozemku sousední dům. K zaclonění pohledů jsou navrženy sloupovité tisy – velmi dobře rostou ve stínu a neodvětvují při nedostatku světla. Na konci řady tisů je více světla a proto jsou vystřídané dvěma tujemi (obr. 2, 10). Před řadou tisů jsou dva žluté kultivary jehličnanů, aby místo prosvětlily. Stinné místo je výhodné využít pro výsadbu japonských javorů, které milují vlhčí a stinnější podmínky. Javory jsou doplněny stylovými prvky japonských zahrad – kameny, kosatci, japonskou lucernou na kameni, bambusovým vodním prvkem (plašičkou jelenů) a především bránou, která má požadovanou funkci – optické oddělení od sousedních oken. Je proto důležité, aby brána měla dostatečné proporce (výška 3,3 m, šířka 3,5 m; srovnání vzhledem k člověku – viz obr. 14) a byla nedaleko posezení, jen tak může zakrýt úhel výhledu z blízkého domu.