V příspěvku Hledáme Pašíkovo jablko jsme se mohli seznámit s rodákem z Prostředních Bludovic, Františekem Pašíkem, který byl ve svém kraji v letech 1869 až 1904 významným sadařem a zahradníkem.
Na pozemku, který r. 1875 zdědil na Špluchově, postupně 2 hektary oplotil, odvodnil, zúrodnil, aby mohl založit ovocnou školku. Postavil také dva skleníky, kde mohl shromažďovat mnoho teplomilných vzácností od fuchsií (70 odrůd), pelargonií (40 odrůd), ibišků (20 odrůd), přes lantany, kamélie, azalky až po kaktusy, sukulenty a mnohé jiné. Jeho věhlas se šířil, přijížděli za ním zájemci o koupi rostlin nebo o radu z Těšína, Místku, Frýdku nebo Ostravy. Prodával okrasné rostliny, ovocné stromky, sazenice, ovoce, zeleninu, dokonce i dřevěné hospodářské nářadí, které vyráběl přes zimu.
Ale asi hlavní dílo František vykonal v oblasti ovocnictví, neúnavně zkoušel různé ovocné odrůdy, které si nechal posílat jak z Čech, tak i z Vídně, Budapešti, Německa, Francie, Belgie nebo Ruska. Jeho cílem bylo zjistit, které odrůdy jsou vhodné do chladných, mokrých a chudých půd beskydského podhůří. V sadu měl až 400 odrůd hrušní, 300 odrůd jabloní, 40 odrůd třešní a 60 odrůd různých slivoní. Zájemcům ovocné odrůdy doporučoval, prodával a co víc, měl od nich zpětnou vazbu – jak se odrůdám dařilo na různých místech v okolí (např. s hrušněmi Amalinskou v Sedlištích, Křivicí v Komorní Lhotce). Zkušenosti Františka Pašíka a jeho zákazníků zároveň ukázaly, že pokud se stromkům věnovala péče, dařilo se v místních podmínkách i mnohým tabulovým odrůdám (= výborné chuti a zároveň přitažlivého vzhledu).
Díky píli a spolupráci se Františku Pašíkovi povedlo stanovit níže uvedený ovocný sortiment pro Těšínsko (mírně upravené převzato z publikace 670 let obce Horní Bludovice, kde byl uveřejněn opis z Vlastivědné přílohy „Obrana Slezska“ – věstníku Slezské muzejní společnosti v Orlové, říjen 1930, číslo 16;):
Jabloně
Letní: Průsvitné letní, Charlamowské (Borovinka)
Podzimní: Croncelské, Kardinál žíhaný, Gravštýnské, Ušlechtilé žluté, Jadrnáč Ribstonský, Řehtáč soudkovitý
Zimní: Panenské české, Baumannova reneta, Landsberská reneta, Boskoopské, Kanadská reneta (Kmínová reneta), Ontario, Strýmka, Aderslebenský kalvil
Hrušně
Letní: Zelinka, Clappova americká, Villiamsova čáslavka, Solanka
Podzimní: Gellertova máslovka (= Hardyho), Boscova lahvice, Avranšská, Charneuská, Viennská
Zimní: Křivice, Dielova máslovka, Pastornice, Lieglová zimní
Slívy
Edinburská, Jefferson, Kirkeho, Ontario, Královna Viktorie
Švestky
Italská, Dolanská, Domácí uherka
Ryngle a mirabelky
Mirabelka Nancyská, Althanova renkloda, Velká zelená, Královna mirabelek
Višně
Amarelka stinná (= Morela pozdní)
Třešně
Ranná z Marky (=Rychlice německá), Velká černá chrupka, Hedelfingenská, Lauermannova chrupka (červená), Napoleonova, Germersdorfská
Kromě odzkoušení a výběru vhodných odrůd František vyšlechtil novou odrůdu jablka křížením Cara Alexandra a Kasselské renety. Nové jablko na výstavách slavilo úspěchy a bylo pojmenováno Pašíkovo. Vybarvením a velikostí bylo po odrůdě Car Alexandr, tvarem a chutí připomínalo odrůdu Kasselská reneta. Jabloň rostla bujně, byla otužilá, nenáročná, netrpěla chorobami. Chuť jablka měla být příjemná, jemná, navinulá. A dle článku z roku 1930 mělo být Pašíkovo jablko v okolí Bludovic hojně pěstované:)
A co se o jablku dovídáme nebo bychom mohli předpokládat z dostupné literatury?
Z knihy Václava Tetery Ovoce Bílých Karpat uvádím vybrané vlastnosti rodičovských odrůd:
Car Alexandr: plody velké až velmi velké, široce tupě kuželovité. Kalich je otevřený, ušty vzpřímené. Slupka je jemná, lesklá, polomastná, jemně ojíněná. Základní světle žlutá barva je překrytá krásným červeným žíháním a mramorováním.
Kasselská reneta: Plody jsou střední až větší, ploše kulovité. Dužnina je nažloutlá, chuti navinulé, dobré. Sklízí se v polovině října, dozrává v lednu a vydrží do května.
Odrůdu Pašíkovo jablko popisuje Josef Vaněk v Čs. lidové pomologii VII, Druhá stovka jablek – novinky:
Pašíkovo jablko by tedy mělo být velké, širší než vyšší, žluté s červeným žíháním a mramorováním, chuti dobré, navinulé.
Strom by neměl být drobeček, měl by růst bujně. Jeho koruna by měla být kulovitá, díky dlouhým letorostům rozložená do široka.
Uvidíme, zda se Horním Bludovicím povede najít a případně na čestném místě vysadit jablko, které se v Bludovicích „narodilo“ a už by pomalu slavilo 150 let…
Dostupné na:
https://stareodrudy.cz/Stareodrudy/Literatura
http://www.zapomenuteodrudy.cz/jablone/pasikovo-jablko/