My a zahrada

Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Archiv pro štítek: keře (page 2 of 6)

Nové i osvědčené kultivary známých druhů

Postupně se na trh dostávají nové a veskrze zajímavé kultivary druhů, které jinak ze zahrad důvěrně známe. Například kultivary oblíbené vajgélie květnaté, tavolníku japonského nebo často vysazovaného dřišťálu Thunbergova. Podíváme se tedy na kultivary, které jsou zatím méně časté, přesto si zbarvením a tvarem zajistí v zahradě doslova místo na slunci →

Weigela florida ´Cappuccino´

Weigela florida ´Minor Black´

vajgélie květnatá Weigela florida ´Cappuccino´ – malý keř, který zaujme zelenožlutým až bronzovým vybarvením listů

V 0,8m, Š 1,1m

výživná půda

slunce, polostín

nebo vajgélie květnatá Weigela florida ´Minor Black´ – malý keř s tmavšími listy bronzově červené barvy

V 0,75m, Š 1m

výživná půda

slunce, polostín

Berberis thunbergii ´Helmond Pillar´

dřišťál Thunbergův Berberis thunbergii ´Helmond Pillar´s úzce sloupovitým vzrůstem nebo podobný, poněkud rozevřenější ´Red Pillar´ – nenáročné keře s tmavočerveným listím

V 1,5m, Š 0,5m

může být suchá půda

slunce, polostín

Výborně se k nim budou hodit rostliny v kontrastních nebo naopak podobných barvách  →

Spirea japonica ´Golden Princess´

Spirea japonica ´Magic Carpet´

tavolník japonský Spirea japonica ´Golden Princess´ –  oblíbený keř se žlutým zbarvením listů a růžovými letními květy nebo ´Magic Carpet´ s listy pomerančově žlutými

V 0,5m Š 0,5m

výživná půda, ale v podstatě nenáročný

slunce, polostín

Carex comans

ostřice chocholatá Carex comans travina s listy do hnědočervena

V  0,3m Š 0,6m

propustná výživná půda

slunce, polostín

Jak bychom mohli keře a trávy uspořádat na záhoně… přidáme ještě jednu nenáročnou ostřici a máme ukázkový záhon, který vhodně doplníme jehličnany a trávami  →

1  vajgélie květnatá  Weigela florida ´Cappuccino´ (nebo ´Minor Black´)

2  dřišťál Thunbergův  Berberis thunbergii ´Red Pillar´ (nebo ´Helmond Pillar´)

3  tavolník japonský  Spirea japonica ´Golden Princess´ (nebo ´Magic Carpet´)

4  ostřice chocholatá  Carex comans

5 ostřice horská  Carex montana

 

Foto:

http://kattka.blogspot.cz/2010/06/weigela-florida-cappuccino.html

http://rosliny.wymarzonyogrod.pl/

http://dammera.pl/

http://www.vanmeuwen.com

http://www.finegardening.com

http://www.futuregardens.pl/

 

Vizualizace:

autorka

 

 

Kompozice s bezkolencem rákosovitým

V příspěvku Vysoká ornamentální tráva: bezkolenec rákosovitý jsme si ukázali možnosti kultivarů mohutné, přesto jemné trávy Molinia arundinacea – bezkolence rákosovitého. Tento druh dodá letním záhonům výšku a podzimním teplé žluté barvy. Je vhodný do polostínu, čehož můžeme využít v blízkosti budov nebo stromů, které během dne záhony zastíní.

Následuje ukázka záhonu, který leží vedle domu a do míst, kam ještě dopadá jeho stín, je nutné vysadit spíše stínomilné rostliny  →

 

Z této strany je okraj záhonu osluněný, mohou zde růst světlomilné druhy. Avšak rostliny, které se střídají po celé ploše, by měly tolerovat stín i slunce  →

 

Pohled od domu, průchod mezi rostlinami  →

 

A následující rostliny jsou použity ve výsadbě  →

1. Molinia arundinacea ´Karl Foerster´ bezkolenec rákosovitý

2. Microbiota decussata  mikrobiota křížolistá 

3. Heuchera  ´Caramel´, ´Cherry Cola´, ´Melting Fire´  dlužicha

4. Berberis thunbergii ´Red Carpet´ dřišťál Thunbergův

5. Aconitum napellus  oměj šalamounek 

6. Cornus sericea (syn. stolonifera) ´Kelseyi´ svída výběžkatá 

7. Juniperus x media ´Pfitzeriana´ jalovec prostřední 

8. Rosa ´The Fairy´ růže

9. Carex morrovii  ostřice japonská

1. Molinia arundinacea´Karl Foerster´ bezkolenec rákosovitý  V 1,8m Š 0,8m

tráva vhodná na slunce a do polostínu, záhon zaplní i několik málo trsů, které navodí přírodní ráz, ale zároveň i moderní vzhled, trsy mají žluté podzimní zbarvení

2. Microbiota decussata  mikrobiota křížolistá  V 0,3m Š 2m

pokryvný nenáročný jehličnan, vhodný jak na slunce, tak do stínu, na zimu získává bronzovou barvu

3. Heuchera  ´Caramel´, ´Cherry Cola´, ´Melting Fire´  dlužicha  V 0,2/0,5 Š 0,3m

vděčná trvalka do stínu a polostínu se vzdušnými latami květů, některé listy přes zimu vytrvávají, v závislosti na druhu a kultivaru mají listy různou barvu – od studených tónů zelených, stříbrných přes narůžovělé, tmavočervené po teplé žlutooranžové až červené

4. Berberis thunbergii ´Red Carpet´ dřišťál Thunbergův  V 0,5m Š 1,2m

nízký keř s červenými a zelenými lístky na rozložitých větvích, nenáročný jak na půdní, tak na světelné podmínky

5. Aconitum napellus oměj šalamounek  V 1m Š 0,3m  jedovatý

vyšší vzpřímená trvalka vhodná do polostínu nebo při půdní vláze na slunce (platí o většině stínomilných rostlin) s jasně modrými květy během léta

6. Cornus sericea (syn. stolonifera) ´Kelseyi´ svída výběžkatá  V 0,75m Š 1,5m

listnatý keř s většími listy vhodný i jako půdní pokryv do polostínu i na slunce, kvete bílými květy koncem jara, na podzim se listy barví do žluta až do červena

7. Juniperus x media ´Pfitzeriana´ jalovec prostřední  V 3m Š 3m

postupem času vyšší a širší jehličnan s vodorovnými větvemi, se zeleným zbarvením během celého roku, nenáročný, avšak preferuje osluněná místa

8. Rosa ´The Fairy´ růže  V 0,6m Š 0,4m

nízká růže s dlouhou dobou kvetení, kultivar The Fairy má hojné menší růžové květy, vhodná na plné slunce a do lehčích půd nebo na drenážované místo

9. Carex morrovii  ostřice japonská  V 0,5m Š 0,6m

trsnatá ostřice se stálezelenými centimetr širokými listy je vhodná do polostínu a stínu, na slunci vyžaduje více vláhy a na zimním slunci je zapotřebí ji přikrýt

 

V bezprostřední blízkosti domu se daří stínomilným pierisům, hortenziím, dlužichám a ostřicím. Na osluněných místech záhonu kvetou kromě růží také kosatce, rostou trsy ozdobnice čínské a namísto ostřice japonské trsy metlice trsnaté.

 

Vizualizace: autorka

 

 

Jak sadit keře?

Keře tvoří v zahradě pozadí a rozdělují prostor; poskytují zeleň, květy, barvy; jsou proto všestranně využitelné a pro současnou zahradu nepostradatelné. V nových zahradách upouštíme od jednotlivého vysazování keřů, s výjimkou případů, že keř plní funkci dominantního okrasného prvku. Soudobým trendem je tvorba souvislých záhonů, které jsou zamulčovány a postupně pokryty rozrůstajícími se rostlinami a to různými rostlinami – nejenom keři, ale i menšími stromy, trávami, kapradinami, bylinami… nebo také zeleninou. Vznikají tak smíšené záhony, na kterých se funkčním kombinacím meze nekladou. Tento přístup má další podstatnou výhodu – snižuje údržbu.

Níže uvedený postup výsadby keřů je proto orientován na výsadbu spíše menších sazenic keřů do souvislého, posléze zamulčovaného záhonu, který zároveň může být v konečné úpravě smíšený. Jelikož je smíšený záhon náročný – tentokrát ne na výnosy – ale nyní na estetický vzhled (bohatost, kvetení), je žádoucí věnovat přípravě záhonu i budoucí péči patřičnou pozornost. Postup můžeme rozdělit do dvou fází, na podzimní přípravu místa a jarní výsadbu, která je pro některé dřeviny vhodnější (pozn. 1)  →

 

1. Příprava místa

– záhon, na který chceme vysazovat keře, nejdříve zbavíme plevelů (Roundupem – pozn.3, rytím, přikrytím povrchu půdy netkanou textilií na dostatečně dlouhou dobu);

– zryjeme záhon na hloubku jednoho, někdy až dvou rýčů (asi 30 až 70cm v závislosti na dodání mulče, organicé hmoty a/nebo štěrku, viz níže) a přitom odstraníme případný plevel;

– pokud nechceme vytvořit vyvýšený záhon, odebereme z něj část materiálu (drny, hlubší nekvalitní vrstu – pozn.4) – minimálně tolik, kolik zapracujeme kompostu, nebo více, pokud budeme na povrch později přidávat vrstvu mulčovacího materiálu (mulč činí 7,5 cm), maximálně tolik, abychom byli schopni dodat kompost + mulč + drenážní štěrk (štěrk činí 15 – 20 cm);

– v místech, kde je zvýšená vlhkost a v těžkých jílovitých půdách budeme muset provést drenáž, pokud na taková místa nevysadíme přímo rostliny snášející tyto podmínky (pozn.5);

– rozhodíme na záhon kompost (pozn.5), který zapracujeme do půdy;

– na místa, kde budeme vysazovat rododendrony nebo jiné kyselomilné rostliny zapracujeme také rašelinu (pozn.5);

– hráběmi po ploše záhonu rozmístíme dodané umělé hnojivo, např. Cererit (70 g na m²);

– záhon pokryjeme netkanou textilií (pozn.6).

 

Obr.1: Textilie nastřižená k rostlinám

 

2. Výsadba

– na záhon s textilií rozmístíme kontejnery s keři;

– pro každý keř vystřihneme v textilii kříž tak velký, abychom byli schopni keř vysadit;

– vyhloubíme jámu 2x tak větší než je kontejner (při předchozí pečlivé přípravě záhohu stačí jen o něco větší jáma než je bal rostliny);

– keř vyklepneme z kontejneru, rozvolníme a mírně rozpleteme kořeny a zlomené, zaschlé nebo poškozené kořeny odstřihneme až do zdravého místa;

– keř umístíme do jámy tak, aby byl ve stejné výši jako v kontejneru a postupně ho zasypáváme zeminou, myslíme na to, že se zemina sesedne a keř v jámě klesne, proto ho stále udržujeme ve správné výšce a zeminu poněkud utlačujeme nebo ušlapáváme);

– cípy textilie urovnáme zpět k sazenici;

– vysázené keře vydatně zalijeme;

– rozprostřeme ve výši 7,5 cm mulčovací materiál (okrasný: kůra, štěrk, šišky, barevné sklo, nebo také funkční: štěpky, rašelina, listí) tak, aby nebyl nahrnutý až ke kmínkům keřů. Obr.2

 

Obr.2: Postupné zasypávání textilie mulčovací kůrou

 

3. Péče po výsadbě

– dva roky po výsadbě udržujeme vysázené keře v přiměřeně vlhkém prostředí, v případě potřeby jednou až dvakrát týdně kontrolujeme lopatkou stav vlhkosti zeminy;

– každoročně na jaře dodáváme na povrch záhonů hnojivo Crerit (70 g na m²), rododendronům přisypáváme pod korunu vrstvu rašeliny;

– na záhon dodáváme podle potřeby mulč a udržujeme ve vzdálenosti 1,2 m od kmene zónu bez plevele.

 

Poznámky:

1.  Obecně je podzim vhodná doba pro výsadbu většiny dřevin (mimo choulostivé teplomilné druhy a břízy a duby). Chceme-li tedy naši zahradu doplnit a zkrášlit keři (stromy), nastal vhodný okamžik:                                                                                                 → pro prostokořenné dřeviny nastal jeden ze dvou vhodných okamžiků (prostokořenné dřeviny nebo dřeviny s balem můžeme sadit buď  od října do zámrazu nebo od rozmrznutí půdy do přelomu duben/květen)                                                                                                   → → pro kontejnerované dřeviny nastal jeden z příznivějších okamžiků (kontejnerované rostliny se mohou sázet během celé sezóny mimo zámrazu, ovšem například v létě je nutné pečlivě dbát na závlahu).

2.  Prostokořenné keře vysazujeme co nejdříve po koupi, nelze-li jinak, chráníme je před vyschnutím např. nahrnutím listí, kompostu, hlíny a při výsadbě nadzemní část zkrátíme o 1/3.

3. Nejčastěji původní porost postříkáme herbicidem Roundup, počkáme 14 dní a pokud nebude všechen plevel suchý, postřik zopakujeme.

4.  Drny a odebranou zeminu (v mém případě jílovitou) dávám na na kompost, na kterém po čase vznikne z odpadní masy černá jemná zemina s občasnými kousky jílu, které při nabírání (cca po 2 letech) rozdrtím, rozmělním a smíchám s černým kompostem a použiji. Rozhodně bychom se neměli zbavovat kvalitní ornice, i za cenu většího úsilí, které vyplyne z hlubšího kopání a odstranění až podorniční části.

5.  Jsme-li šťastnými vlastníky zahrady v oblasti s hlinitými půdami, máme zároveň po následujících starostech. Ale většinou to tak nebývá, půdy jsou buď příliš písčité nebo jílovité nebo nekvalitní a utužené vlivem stavebních prací. V písčitých půdách je dobrá propustnost vody i prostupnost vzduchu, ale tyto půdy neudrží vlhkost a výživu. Naopak jílovité půdy udrží vlhkost, ovšem jsou neprovzdušněné a tuhé. V obou případech pomůže dodání organického materiálu (např. kompostu, rašeliny), čímž se v písčitých půdách zlepší udržení vody i zásobování živinami,  jílovité půdy se naopak stanou kypřejšími, ke kořenům může pronikat kyslík, živiny jsou dostupnější, půdy se stanou propustnějšími pro vodu (voda může odtékat). Je nutné si uvědomit, že většina druhů rostlin nesnáší sucho stejně jako zamokření. V obou případech jim něco podstatného chybí – buď voda, nebo vzduch (kyslík). Proto je řešením dodat na záhony organický materiál, v množství 1/3 objemu zpracovávané zeminy, např. 10 cm kompostu zapracujeme do hloubky 30 cm. Vysazujeme-li rododendrony nebo jiné vřesovištní (tj. kyselomilné) rostliny, pak dodáme   5 cm kompostu a 5 cm rašeliny na 30 cm zeminy. V extrémních případech těžkých nebo mokrých půd, nebo při výsadbě několika rostlin milujících propustné půdy do jinak těžké půdy, provedeme štěrkovou drenáž, v houbce 50 – 70 cm položíme 15 – 20 cm štěrku. Místo drenáže je možné jednotlivé keře vysadit na vyvýšenou kupu (vysokou 25 – 30 cm a 1 m v průměru).

6.  Pokud vysazujeme větší keře (nebo stromky),  je lépe je vysadit dříve, než na záhon položíme netkanou textilii. Teprve poté k nim přiložíme nastřihnutou textilii. Obr.1.

7.  Dřeviny vyšší než 1 m by měly být ukotveny, aby se jim ve větru díky kývání nadzemní části nepotrhaly nově vytvořené kořínky. Jako pevnou oporu použijeme 1 – 3 kůly, které zatlučeme tak, abychom nepoškodili křenový bal, nejlépe umístíme kůly šikmo mimo bal.

 

 

Foto: autorka

 

 

« Older posts Newer posts »

© 2019 My a zahrada

Theme by Anders NorenUp ↑