Ukázky, nápady a komentáře, jak vytvořit současnou zahradu

Měsíc: Duben 2023

Mapa zón teplotní odolnosti rostlin

Zóny byly původně vytvořeny ministerstvem zemědělství USA jako soustava USDA zón. Postupně se koncept rozšířil i do jiných států a kontinentů. Rozděluje oblasti a celé kontinenty na zóny podle průměrných ročních minimálních teplot. Evropu pokrývají USDA zóny 3 až 10 →

teplotní zóny v Evropě

https://web.archive.org/web/20201112031038/https://www.gardenia.net/guide/european-hardiness-zones

Rostlinu zařazujeme do určité zóny, pokud je schopná v ní růst (ať už jde o to, zda rostlina snáší nízké nebo vysoké teploty). Pro pěstování rostlin ve střední Evropě jsou limitující zimní teploty a jednoduše platí: čím nižší číslo zóny u rostliny najdeme, tím nižší teploty je schopna snášet a přežije i mrazivější období. V našem mírném pásmu se nemusíme zaobírat horní hranicí teplot pro tu kterou rostlinu, s tímto parametrem se musejí vypořádat v horkých podnebných pásmech.

vpravo intervaly průměrných ročních minimálních teplot ve st. Celsia
a jejich přiřazení k zónám 1 až 13

https://en.wikipedia.org/wiki/Hardiness_zone

Příklady rostlin zařazených do teplotních zón:

zóna 1, 2, 3: některé naše původní rostliny nebo rostliny pocházející z chladnějších pásem, případně z chladnějších výše položených horských oblastí – olše lepkavá, bříza bělokorá, borovice lesní, svída bílá, hlošina úzkolistá, tužebník obecný, bergénie, poměnkovec, šuškarda klasnatá…

zóna 4: většinou u nás původní rostliny – smrk ztepilý, borovice kosodřevina, jeřáb ptačí, lípa srdčitá, kalina obecná, kalina tušalaj, jalovec obecný, hvozdík kropenatý, zvonek karpatský…

zóna 5: odolné, případně dříve introdukované rostliny – zerav západní, smrk omorika, kalina vonná, čechrava, udatna lesní, krásnoočko Coreopsis rosea ´American Dream´…

zóna 6: rostliny nepůvodní, většinou přizpůsobené našim zimám – cypřišek, magnólie, vajgélie, kalina řasnatá, srdcovka, ale jsou mezi nimi i choulostivé rostliny, např. levandule, dračík náprstníkový, krásnoočko Coreopsis verticilata

zóna 7: choulostivé nepůvodní rostliny, přežívají pouze mírné zimy nebo v nejteplejších oblastech republiky, případně s náležitou přípravou na zimu – kaštanovník setý, křovitá třezalka ´Hidcote´, ostřice Buchananova, červená tráva Imperata ´Red Baron´, krásnoočko Coreopsis grandiflora ´Sunray´, rozmarýna lékařská…

zóna 8: velmi choulostivé rostliny, u kterých není jisté, zda středoevropskou zimu přežijí (nebo přežijí za určitých podmínek, např. v dobře odvodněné půdě) – Photinia x fraseri ´Red Robin´, kleopatřina jehla a některé jiné rostliny, které dnes obchodníci nabízejí…. těmto rostlinám se může dařit ve vinorodých krajích a/nebo při absenci chladnějších zim – ale musím uznat, že takovým mírným zimám nahrává všeobecné oteplování.

K orientaci, na jak teplém/studeném místě se naše zahrada nachází a jaké rostliny bychom měli vybírat, nám může pomoci mapa republiky s teplotními oblastmi od Evžena Quitta. Klimatolog Evžen Quitt u nás vytvořil systém klasifikace, který publikoval roku 1971 v díle Klimatické oblasti Československa.

Níže je mapa republiky s Quittovými oblastmi. Čím červenější barvu oblast má, tím je teplejší a dala by se ztotožnit se zónou 7. Čím tmavěji modrá, tím více chladnější je to oblast a nejchladnější jsou hory – zde vládne zóna 4. Neplatí to ovšem absolutně, především díky tomu, že právě horské okresy mívají dlouhodobou sněhovou pokrývku, která rostliny chrání před vymrznutím. Samozřejmě také záleží na dané lokalitě, její orientaci ke světovým stranám, zda se jedná o mrazovou kotlinu nebo o městskou zástavbu nebo o venkovskou lokalitu, která může být otevřená studeným větrům…

Quittova klasifikace podnebí

http://moravske-karpaty.cz/prirodni-pomery/klima/klimaticke-oblasti-dle-e-quitta-1971/

kakost Geranium ‚Johnson’s Blue‘, zóna 4

Informace o tom, do které zóny rostlina patří, můžeme dohledat například na následujících stránkách:

https://www.havlis.cz/seznam.php?menuid=3

tady také najdeme vysvětlení USDA zón:

https://www.havlis.cz/mrazuvzdornost.php

Další stránky s obsáhlým seznamem rostlin:

https://www.missouribotanicalgarden.org/PlantFinder/PlantFinderDetails.aspx?kempercode=b994

dřín květnatý Cornus florida ‚Cherokee Chief‘, zóna 5

Foto rostlin: www.missouribotanicalgarden.org

Práce v okrasné zahradě v dubnu

 

– Vysazujeme okrasné dřeviny (včetně stálezelených, např. rododendronů), ale především dřeviny, které se při podzimní výsadbě špatně ujímají (břízy, magnolie, komule, ibišky). Sázíme růže v chladnějších oblastech.

– Ukončíme řez okrasných dřevin.

– Řízkujeme okrasné keře, vypěstování sazenic trvá 2-3 roky.

– Vřesům a vřesovcům na počátku rašení ostříháme zaschlá květenství, aby se vytvořily nové letorosty a udržel se nízký tvar keřů. Totéž učiníme na jaře kvetoucím vřesovcům ihned po odkvětu. Bujně rostoucí druhy můžeme zkrátit až o jednu třetinu, zakrslé neztracujeme.

– Staré trsy trvalek, které kvetou později – v létě a na podzim (např. denivky) rozdělíme a přesadíme, přitom vylepšíme půdu kompostem a Cereritem.

– Rostliny vysázené na jaře a na podzim zavlažíme, je-li půda suchá.

– Odkvetlé cibulnaté a hlíznaté rostliny zbavujeme květů.

– Na záhony a do truhlíků sázíme nakvetlé dvouletky a prvosenky.

– Přímo na záhony vyséváme otužilé letničky.

– Velkokvěté chryzantémy množíme každoročně z řízků, trsy malokvětých rozdělíme a přesadíme.

– Dokončíme řez šlechtěných růží, sadové a botanické růže neřežeme, pouze po třech letech je prosvětlíme odstraněním nejstarších větví.

– Do pařeniště přepichujeme semenáčky letniček.

– Trvalky pohnojíme Cereritem a kompostem, okopeme a zavlažíme, je-li sucho.

– Těsně nad zemí seřízneme komuli Davidovu, kručinku barvířskou, ořechokřídlec klandonský, hortenzii latnatou (ne hortenzii velkolistou!).

– Zahradní narcisy, hyacinty a tulipány přihnojíme ledkem, aby rostliny vytvořily velké cibule pro příští rok.

– Tulipány chráníme proti plísni: napadené rostliny odstraníme, ponechané ošetříme před květem a po odkvětu Fundazolem.

– Vysadíme první dávku narašených hlíz mečíků, abychom dosáhli ranějšího kvetení.

– Zakládáme nový trávník a vylepšujeme starý.

– Nově postavenou skalku osazujeme rostlinami, ve staré nahrazujeme uhynulé skalničky.  Příliš rozrostlé trsy omezíme.

– Osazujeme rostlinami vřesoviště v chladnějších polohách.

– V teplých polohách vysazujeme hlízy jiřinek, v chladnějších o 14 dnů později.

– Vypuštěné okrasné jezírko vyčistíme, napustíme vodou a osazujeme rostlinami.

– Otužilejší druhy letniček (hledíky, čínské hvozdíky, plamenky Drummondovy) vysazujeme na záhony koncem dubna nebo začátkem května.

– Budujeme květinové zídky a osazujeme je skalničkami.

– V okrasné i užitkové zahradě provedeme generální úklid.

 

Upraveno podle: Radoslav Šrot: Rok v naší zahradě

 

Foto: autorka

 

 

© 2024 My a zahrada

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑