Zahradní styly II

Následující čtveřice stylů je odvozená z národních nebo oblastních tradic. Určitě by se dalo popsat více stylů z různých zeměpisných oblastí, např. z amerického kontinentu. V malém měřítku a na chráněném, předem připraveném místě v naší zahradě můžeme vytvořit třeba pouštní styl s některými mrazuvzdornými sukulenty. Většinou využijeme tyto styly na menší ploše, neboť většina z nich vyžaduje zvláštní péči nebo úpravu pozemku.

 

 

Japonský styl

 

Vzhledem k našim středoevropským podmínkám bude nejdostupnější úprava pocházející z přibližně stejných zeměpisných šířek. Japonský styl je také nejoblíbenější cizí styl v našich zahradách. Co dodat k japonskému stylu? Jednak je poměrně dobře znám a jednak jsem se na toto téma rozepsala v příspěvku Podstata kouzla japonskych zahrad. Tyto zahrady se vyznačují spíše střímostí v druzích materiálů i rostlin, důležitý je estetický až duchovní zážitek z pohledu na zahradní zákoutí, spíše než přetékající pestrost a přebujelost.

Klíčové prvky japonské zahrady:

–          japonské rostliny

–          jednoduchý vzor připomínající krajinu v malém

–          vodní nádržky

–          kameny a štěrk

–          bambusové ploty, zástěny, pergoly

–          japonské lampy

Při tvorbě japonské zahrady kromě potřebných znalostí musíme použít vlastní cit a intuici pro rozmístěstění prvků. Myslím, že to je podstatná esence při reinterpretaci japonského stylu v našich podmínkách. Pokud si budeme věřit a dáme tomu potřebný čas, můžeme docílit vykouzlení prostoru s japonským duchem na vlastní zahradě.

 

Obr. 1, 2:  Tradiční japonská zahrada.  Design: Japanese Garden Society, RHS Chelsea 2004.

 

Obr. 3:  Novodobá reinterpretace japonského stylu.   Design: Studio Lasso, RHS Chelsea 2007.

 

 

Středozemní styl

 

Může znamenat formální nebo neformální přístup. Formální, pravidelná středozemní zahrada už stojí na pomezí s islámským stylem a jejím příkladem mohou být krásné zahrady v Alhambře a Generalife. Neformální sředozemní styl je představován nepravidelným vzorem z rostlin, štěrku, dlažeb. Štěrk nebo dlážděná cesta se vinou mezi masami nízkých rostlin s šedo-stříbrnými listy, jako levandule nebo rozmarýn. My musíme pečlivě vybírat použitelné rostliny, které přečkají naše zimy, nebo volit náhradní, podobné vzhledem, například rakytník nebo hlošinu. V dlažbě bývají mozaikovité vzory, stěny jsou barevné, vodní nádrže s proudící vodou poskytují osvěžující letní účinek.

Klíčové prvky mediteránní zahrady:

–          letní stín pro posezení

–          stříbrnolisté rostliny, včetně levandulí

–          borovice

–          vodotrysk

–          stěny a povrchy v teplých barvách s použitím kontrastní modré na malé ploše

–          květináče a amfory z terakoty (použijeme umělohmotnou náhradu)

–          sloupovité tvary jehličnanů nahrazující cypřiše

K docílení středozemního stylu potřebujeme především zabezpečit vhodné podmínky pro suchomilné rostliny. Toho dosáhneme drenážní vrstvou a propustnou půdou v místech výsadby. Pokud k tomu přidáme zdařilý výběr rostlin, můžeme se i s jílovitou půdou pod nohama a nad hlavou se zataženým nebem těšit z kousku středozemní zahrady v českých končinách.

 Obr. 4, 5:  Středozemní zahrada s výsadbou malých keřů, připomínající mediteránní macchie a provensálské lány levandulí. RHS Chelsea 2010, The L’Occitane Garden.

 

Obr. 6: Moderní mediteránní zahrada. Design: Sarah Eberle, RHS Chelsea 2011.

 

Islámský styl

 

V našich krajích exotický styl, kterého je možné docílit vhodným výběrem materiálů i možností pěstovat citrusové stromy a palmy v nádobách. Kamenné zdi, barevné dlaždice i obklady, mozaiky, pravidelné vodní nádrže uspořádané v geometrickém až symetrickém vzoru jsou významnými prvky islámské zahrady. Materiály jsou vybírány uvážlivě a přes svou barevnost střídmě. Islámská zahrada vyvolává u svých návštěvníků ztišení, vnitřní klid a zážitek vděčnosti za zklidňující atmosféru v zahradě.

Klíčové prvky islámské zahrady:

–          barevné kachle tvořící mozaiku

–          diagonální šachovnicová dlažba

–          pravidelná vodní nádrž s vodotrysky

–          velké exotické rostliny v nádobách

K úspěšnému islámskému stylu budeme potřebovat nejenom cit pro kombinaci materiálů a barev, ale také místo pro zimní ubytování palem, citrusů a jiných choulostivých rostlin. Můžeme se pokusit o tvarování stříbrnolistých keřů jako jsou hlošina úzkolistá a rakytník řešetlákový do tvaru starého olivovníku (použijeme také pro vytvoření středozemního stylu), přesto si pravděpodobně nevystačíme pouze s nimi pro vytvoření maurského ducha v zahradě. Lépe se nám takový kout bude tvořit na chráněném místě nebo v městské aglomeraci s vyššími teplotami.

 Obr.  7, 8: Inspirace islámským stylem pro malou, nekonvenční předzahrádku.  RHS Chelsea 2008, SPANA’s Courtyard Refuge.

 

Tropický styl

 

Pod tímto názvem si většinou představíme vysoce exotický styl, u nás možný „provozovat“ ve spojení se skleníkem. Podstata stylu však spíše spočívá v záplavě zelených listů, než na konkrétních tropických druzích rostlin. Zahrada v tropickém duchu je zahlcena zelenou džunglí a doplněna křiklavě barevnými květy. Jako základ můžeme použít širokolisté trávy, kapradiny, bambusy, rododendrony, ke kterým přidáme velkolisté dosny indické, zářivé slunečnice, letněné pokojové rostliny, případně skleníkové rostliny.

Klíčové prvky tropické zahrady:

–          bohatě olistěné rostliny

–          většinou nepravidelný, asymetrický pozemní vzor s úzkými průchody

–          uzavřené hranice tvořené bujnou zelení

–          intenzívní barvy květů a/nebo zdí a/nebo jiných doplňků

–          štěrk, kámen, dřevo, bambus

–          výrazné květináče

Vytvoření tropického stylu nemusí být až tak nedostupné při správné kombinaci rostlin se zaměřením na bohaté olistění a doplněním pokojovými rostlinami na menším prostoru zahrady. Zvláště, když použijeme i barevný nátěr na části zdi ohraničující tento kout.

 

Obr. 9: Tropická zahrada s teplomilnými rostlinami, u nás skleníkovými.  Design: David Cubero & James Wong, RHS Chelsea 2011.

 

Obr. 10, 11: Směs rostlin v exotické zahrádce. Design: Chris Beardshaw, RHS Chelsea 2011.

 

 

Poslední předvedený styl představují trochu bláznivé zahrady, ale zato nevšední a zábavné a tím možná pro mnohé z nás přitažlivé.

 

Pohádkové a veselé zahrady

 

Tady by se asi daly zařadit zahrady Diarmuida Gavina s jeho kovovými kopretinami nebo barevnými lízátky. Ale kromě něj existuje spousta dalších smělých designérů s kreativními nápady, nejlépe je prohlédnout si jejich díla a nechat se případně inspirovat. Napadá mne, že bychom zde mohli zařadit i naše pohádkové předzahrádky se všemi trpaslíky, Sněhurkami, muchomůrkami a hrady obklopené listím konvalinek… Je ovšem pravdou, že vytvoření pohádkového stylu ve větším měřítku vyžaduje zručnost a technické dovednosti.

 

Obr. 12:  Lízátka v zahradě.  Design: Diarmuid Gavin, RHS Chelsea 2004.

 

 

Obr. 13: Zahrada inspirovaná legendou o Merlinovi. RHS Chelsea 2004, The 4head Garden – from Merlin to Medicine.

 

 

Obr. 14: Spící zelená víla. RHS Chelsea 2006, The 4Head Garden of Dreams.

 

Foto: autorkawww.gardener.ru

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Chelsea Flower Show, Zahradní design. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *