Druhy pro skalky: hořce

Na skalce paní Elišky vyjímečně působily trsy modrých hořců, proto jsem se zaměřila na to, jaké druhy hořců jsou nejvhodnější pro vysazování ve skalkách. Postupně bych ráda uvedla i další druhy jiných rodů vhodné pro tento účel.

 

Rod Gentiana má asi 200 druhů, rostou především v pohořích severní polokoule. Pěstují se jen trvalky. Jsou velmi oblíbené, protože během kvetení patří k nepřehlédnutelným skalničkám azurově modré barvy. Ve skalce vyniknou vysazené ve skupinách.

hořec bezlodyžný Gentiana acaulis

Obr. : Wikipedie

Hořec bezlodyžný Gentiana acaulis nebo také modrohořec bezlodyžný Ciminalis acaulis

Původní druh pocházející z Alp se téměř nepěstuje. Pod tímto názvem nejspíše najdeme křížence druhů G. angustifolia, G. clusii a G. dinarica, které matí sytě zelené elipsovité až vejčité listy. Daří se jim na slunci v propustné hlinité půdě s dostatečným obsahem vápníku. Čisté druhy, které se nejčastěji pěstují jsou:

Hořec úzkolistý Gentiana angustifolia

Je rozšířený od západních Alp po Francouzskou Juru. Výška 0,15 – 0,25 m, listy má úzce kopinaté, krátký, málo olistěný stonek je zakončený velkým modrým květem. Kvete v květnu a červnu. Daří se mu v propustné hlinité půdě s dostatečným obsahem vápníku.

Hořec Clusiův Gentiana clusii nebo také modrohořec Clusiův Ciminalis clusii

Je druh rozšířený od Alp po Karpaty. Krátká květní stopka vyrůstá z přízemní růžice kožovitých, podlouhle kopinatých listů. Koruna je zvonkovitá, sytě tmavě modrá, v ústí světlejší. Kvete v červnu, vyžaduje jílovitou půdu s dostatkem humusu a vápníku.

Hořec sedmiklanný Gentiana septemfida

Je rozšířený v Malé Asii, Iráně, Turkestánu, na Altaji a Kavkaze. Výška 0,20 – 0,30 m, rostliny mají více-méně vystoupavé hustě olistěné stonky. Listy jsou tmavo-zelené, široce kopinaté, poměrně malé. Na vrcholu stonku vyrůstají v paždí listů sytě modré květy s širokými cípy. Kvete v srpnu a září. Je to nejméně náročný druh, daří se mu v každé propustné hlinité půdě. Nejvíce se pěstuje var. lagodechiana, ktera je původem z Kavkazu. Nevytváří přízemní růžice a stonky jsou poléhavé.

Hořec čínský Gentiana sino-ornata

Pochází z jihozápadní Číny. Vytváří nízké porosty vysoké 0,10 – 0,15 m. Poléhavé stonky zakořeňují, čímž vzniká hustý porost. Listy má sytě zelené, protáhle úzké, bledě modré květy vyrůstají jednotlivě nad listy. Kvete od září do příchodu mrazů. Daří se mu v propustné, humózní, dostatečně vlhké půdě. Snáší světlé stanoviště i polostín. Ve skalce se nejlépe uplatní vysázený na kameny, kde se rozrůstá a pokryje je.

Hořec jarní Gentiana verna nebo také hořepníček jarní Calathiana verna

Je drobná bylina rozšířená z Evropy přes Kavkaz, Irán po Sibiř. Dorůstá výšky 70 mm. Má jednokvěté přímé stonky. Květ je tmavě azurově modrý, cípy jsou vejčité. Kvete v březnu až červnu. Na skalkách se často pěstují kultivary s bílými nebo narůžovělými květy.

http://www.trvalky.ic.cz/index.htm tady najdeme pěkné fotky Gentiana acaulis, Gentiana septemfida, Gentiana sino-ornata i dalších hořců a trvalek

http://en.wikipedia.org/wiki/Gentiana_acaulis

Popisy: J.Krejča, A. Jakábová: Skalničky

Příspěvek byl publikován v rubrice Archiv rostlin - popis a návod k pěstování. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *